Podle Mayové se oba lídři shodli, že NATO je a musí být základem společné obrany nejen proti možnému vojenskému ohrožení, ale i v boji proti terorismu či kybernetickým útokům. Trump, který v minulosti opakovaně označil Alianci za zastaralou, se v pátek před novináři k tématu NATO nevyjádřil.
Oba státníci nicméně zdůraznili, že jejich cílem je posílení vzájemných obchodních vazeb a udržení „zvláštního vztahu“ mezi Spojenými státy a Británií.
Britská premiérka během tiskové konference otevřela i další téma, na něž nemá s Trumpem zcela shodný názor: postoj k Rusku. Nový šéf Bílého domu opakovaně prohlašuje, že hodlá zlepšit vztahy s Kremlem a podle svých poradců zvažuje zrušení protiruských sankcí přijatých po anexi Krymu a hackerských útocích spojených s předvolební kampaní.
Mayová rovněž prohlásila, že protiruské sankce by měly zůstat v platnosti do chvíle, než se na Ukrajině podaří převést do praxe minské dohody. Podle Trumpa, který bude v sobotu telefonicky jednat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, zatím není rušení protiruských postihů na programu.
Britská premiérka se již před schůzkou nechala slyšet, že by v případě prezidenta Putina radila Američanům: „Spolupracujte, ale dejte si pozor.“ (více si můžete přečíst zde)
Mučení nebude, Trump ustoupil
Trump v pátek také uvedl, že Spojené státy neobnoví tvrdé výslechové praktiky při vyšetřování lidí podezřelých z terorismu. Americký prezident, který znovuzavedení drsných metod včetně mučení zvažoval, prohlásil, že ustupuje ministru obrany Jamesi Mattisovi, jenž je proti. Sám Trump je ovšem nadále o užitečnosti mučících postupů přesvědčen.
„Veřejně prohlásil, že není zastáncem mučení nebo waterboardingu, či jak to chcete definovat... Já s tím nemusím souhlasit. Ale řeknu vám, že jeho slovo je rozhodující, protože mu dám tu pravomoc. Je to expert,“ řekl Trump na Mattisovu adresu během tiskové konference s Mayovou.
Podle amerických médií je to vůbec poprvé, co od svého nástupu do úřadu nový šéf Bílého domu veřejně ustoupil některému z lidí, které si vybral do své administrativy.
Trump se podle agentury AP chystal podepsat exekutivní příkaz, který mohl vést k obnovení programu výslechů podezřelých z terorismu v tajných věznicích CIA. Tyto praktiky, za něž USA čelily mezinárodní kritice, zakázal Trumpův předchůdce Barack Obama.
Proti Trumpovu zvažovanému kroku dávali najevo odpor někteří přední republikáni včetně šéfa Sněmovny reprezentantů Paula Ryana.
