Celkem 46 procent respondentů prohlásilo, že dají hlas Trumpovi a pětačtyřicet procent respondentů naopak podpořilo Clintonovou. Jednobodový rozdíl je natolik těsný, že zpráva ABC News upozorňuje, že je v rámci statistické chyby. Průzkum byl vedený telefonicky na pevných linkách a může mít statistickou chybu až tři procenta.
Sondáž, ve které bylo osloveno 1128 pravděpodobných voličů, má odrážet veřejné mínění k 30. říjnu. Trump má podle průzkumu nad Clintonovou také náskok v počtu skalních příznivců, a to o osm procentních bodů.
V anketě mezi Trumpovými voliči 53 procent z nich prohlásilo, že jsou svou volbou velmi nadšení. O Clintonové takto hovořilo 45 procent oslovených voličů demokratky. Trump nad Clintonovou v podílu nadšených voličů s výjimkou konce října dlouhodobě vede.
Prezidentské volby v USA |
Při stejných průzkumech provedených k 28. a 29. říjnu byl procentní výsledek stejný, ale ve prospěch někdejší první dámy, v sondáži ze 27. října vedla Clintonová se 47 procenty o dva procentní body.
Ostatně naposledy byl Trump v čele této sondáže v květnu, kdy měl náskok dvou procentních bodů. To bylo v době, kdy už měl Trump většinu delegátů na své straně a nominaci prakticky jistou. Clintonová tehdy ještě bojovala se sokem Berniem Sandersem.
Týden před volbami se objevuje mnoho průzkumů. Přičemž některé přisuzují výhru newyorskému podnikateli, jiné bývalé první dámě. Množství průzkumů se dá brát spíše jako kompas - možná žádný neukazuje přesný směr, ale pokud všechny ukazují přibližně stejným směrem, lze usoudit tendenci (o tom, jak číst průzkumy čtěte zde).
Podle toho se stav nijak nezměnil a směr stále ukazuje k Hillary Clintonové. Podle webu FiveThirtyEight, který šance kandidátů vypočítává pomocí algoritmu, jež zohledňuje dostupné průzkumy i jejich kvalitu, vede bývalá ministryně zahraničí o několik procent, přesněji 49,2 ku 44,5.
V historii jsou navíc příklady, kdy vítězný kandidát týden před volbami zaostával v průzkumech. Web ABC zmínil srovnatelnou sondáž z roku 2012, kdy republikán Mitt Romney vedl nad nyní dosluhujícím demokratickým prezidentem Barackem Obamou o jeden procentní bod, ale nakonec prohrál.
Podobná situace nastala i v roce 2004, kdy průzkum veřejného mínění týden před volbami o jeden procentní bod upřednostnil demokratického kandidáta Johna Kerryho, zvítězil však republikán George Bush mladší.
