Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Trpká práce se sladkými plody

aktualizováno 
-
Společnou měli snad jen tu astronomii. A momentálně i nejistotu. Pražský dvorní astronom Tycho Brahe si sice mohl v Čechách vybrat ideální místo k pozorování, ale přeprava přístrojů z Dánska vázne, takže nezbývá než pouze teoretizovat. Johannes Kepler byl zase vyštván ze Štýrského Hradce a hledá živobytí, takže Tychonovo pozvání přichází jako na zavolanou. 3. února (některé prameny udávají 5. 2.) 1600 se oba poprvé setkávají na císařském zámku v Benátkách nad Jizerou. Vědí o sobě dost, aby nečekali idylickou spolupráci, vědí ale taky, že se navzájem potřebují. Tycho od vynikajícího počtáře Keplera očekává, že konečně matematicky zdůvodní jeho kompromisní geocentrickou soustavu. Keplera zase lákají třicetileté zápisky nejlepšího pozorovatele epochy - ovšem proto, aby je mohl naroubovat na heliocentrismus. Spolu pak od léta 1600 do Tychonovy smrti v říjnu 1601 konají astronomická pozorování v pražském letohrádku královny Anny. Kepler o tom píše: "Není zde nic jistého, Tycho není člověk, s kterým bys mohl pracovat a nemusel přitom snášet hrubé urážky. Slíbili mi skvělý plat, ale marně na něj čekám, neboť státní pokladna je prázdná." Po nečekané Tychonově smrti se Kepler konečně dostal ke všem jeho deníkům. Přestože umírající Brahe Keplera žádal, aby všechna jeho pozorování zpracoval podle jeho hypotézy, Kepler z nich odvodil své tři zákony oběhu, které potvrdily K operníkovu představu a rozhodly o jejím přijetí.

První exoplaneta

V lednu 1985 ohlašují američtí astronomové D. McCarthy, F. J. Law a R. G. Probst objev první exoplanety (oběžnice jiné hvězdy než Slunce). Obíhá asi milion km daleko kolem velmi slabého červeného trpaslíka VB8 v souhvězdí Hada, který je od Země vzdálený přibližně 21 světelných let. V současnosti je takových planet známo několik desítek.

První netečný plyn

"Pokud existuje v naší atmosféře nějaká část dusíku, která nemůže být převedena na dusíkatou kyselinu, není to víc než 1/120 původního objemu vzduchu," napsal koncem 18. století Angličan Henry Cavendish. Po sto letech si jeho krajan John Rayleigh všiml, že dusík získaný rozkladem dusičnanů je trochu lehčí nežli dusík atmosférický. Z toho spolu s Williamem Ramsayem oddělili "pravý" dusík pomocí rozžhaveného hořčíku (vzniká pevný nitrid hořečnatý), a tím izolovali zbyteček plynu odolávajícího veškerým chemickým reakcím. 31. ledna 1895 pak v Royal Society referují o objevu nového prvku, který nazývají argon. - Dnes víme, že argon tvoří zhruba 1/107 objemu vzduchu. Klobouk dolů před starým Cavendishem!

Revoluce vítězně skončila - smrtí

Už třináct let bojuje Francouz Antoine Lavoisier proti mocnému mýtu tehdejší chemie - flogistonové teorii hoření (flogiston mělo být fluidum, které z hořící látky vyprchávalo) a za prosazení své správné teorie oxidační. Přesvědčení o svém vítězství pak 2. února 1790 písemně oznamuje tehdejšímu americkému vyslanci v Paříži, slavnému přírodovědci Benjaminu Franklinovi (jednomu z otců bleskosvodu), a to způsobem věru uctivým: "Tuto revoluci budu považovat za ukončenou, až se i Vy stanete jejím zastáncem..." Za čtyři roky pak jiná revoluce, Velká francouzská, přivede Lavoisiera pod gilotinu.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

V Charlottesville řádili bílí extremisté. Trump je pod palbou kritiky (12....
Znepokojuje nás Trumpův duševní stav, uvádí členové Kongresu

Stále více mě i mé kolegy znepokojuje duševní tav prezidenta Donalda Trumpa, svěřil se v neděli Adam Schiff, člen výboru pro zpravodajské služby americké...  celý článek

Brigitte Macronová (Taormina, 26. května 2017)
První dáma Francie dostala oficiální roli. Pracovat bude zadarmo

Manželka francouzského prezidenta Brigitte Macronová dostala oficiální reprezentativní roli v Elysejském paláci. Za svou činnost ale nebude nijak finančně...  celý článek

Ikonická hodinová věž v Londýně Big Ben na příští čtyři roky utichne.
Big Ben si odbil svoji poslední hodinu, čeká ho čtyřletá rekonstrukce

Známá hodinová věž v Londýně se v pondělí po poledni naposledy rozezněla před čtyřletou odstávkou z důvodu plánované rekonstrukce. Kromě odpojení zvonu se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.