První exoplaneta
V lednu 1985 ohlašují američtí astronomové D. McCarthy, F. J. Law a R. G. Probst objev první exoplanety (oběžnice jiné hvězdy než Slunce). Obíhá asi milion km daleko kolem velmi slabého červeného trpaslíka VB8 v souhvězdí Hada, který je od Země vzdálený přibližně 21 světelných let. V současnosti je takových planet známo několik desítek.
První netečný plyn
"Pokud existuje v naší atmosféře nějaká část dusíku, která nemůže být převedena na dusíkatou kyselinu, není to víc než 1/120 původního objemu vzduchu," napsal koncem 18. století Angličan Henry Cavendish. Po sto letech si jeho krajan John Rayleigh všiml, že dusík získaný rozkladem dusičnanů je trochu lehčí nežli dusík atmosférický. Z toho spolu s Williamem Ramsayem oddělili "pravý" dusík pomocí rozžhaveného hořčíku (vzniká pevný nitrid hořečnatý), a tím izolovali zbyteček plynu odolávajícího veškerým chemickým reakcím. 31. ledna 1895 pak v Royal Society referují o objevu nového prvku, který nazývají argon. - Dnes víme, že argon tvoří zhruba 1/107 objemu vzduchu. Klobouk dolů před starým Cavendishem!
Revoluce vítězně skončila - smrtí
Už třináct let bojuje Francouz Antoine Lavoisier proti mocnému mýtu tehdejší chemie - flogistonové teorii hoření (flogiston mělo být fluidum, které z hořící látky vyprchávalo) a za prosazení své správné teorie oxidační. Přesvědčení o svém vítězství pak 2. února 1790 písemně oznamuje tehdejšímu americkému vyslanci v Paříži, slavnému přírodovědci Benjaminu Franklinovi (jednomu z otců bleskosvodu), a to způsobem věru uctivým: "Tuto revoluci budu považovat za ukončenou, až se i Vy stanete jejím zastáncem..." Za čtyři roky pak jiná revoluce, Velká francouzská, přivede Lavoisiera pod gilotinu.