Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Trpěli v gulagu, čekají odškodnění

  0:09aktualizováno  0:09
Svévole, zklamání z byrokracie a úřednické neschopnosti. Tak pojmenovávají své pocity lidé, kteří byli po roce 1945 odvlečeni z Československa do koncentračních táborů Sovětského svazu. Parlament sice letos schválil zákon o odškodnění osob odvlečených do SSSR a příbuzných lidí, kteří zahynuli v pracovních táborech na Sibiři, avšak postižení jsou na tom stejně jako dříve: o odškodnění si mohou nechat jen zdát.

A důvod? Úředníci České správy sociálního zabezpečení řízení o odškodnění na rok přerušili. Toto "posečkání" může pro mnohé znamenat, že se peněz nedožijí.

Počkat si bude muset například Jaromíra Skripniková (91 let), vdova po odvlečeném Fedoru Skripnikovi, jenž zemřel v gulagu na řece Kolymě. Obdobně je na tom i Elena Nedzvědská (76 let), jejíž tatínek Eugen Tumanov zemřel v kazachstánském táboře nucených prací v roce 1953.

"Lidé ze sociálního zabezpečení nemají s proplácením odškodného zkušenosti - proto ty průtahy," říká Nedzvědská a srovnává se Slovenskem, kde odvlečeným zvláštní odbor ministerstva spravedlnosti odškodnění už deset let proplácí. "Jsou to odborníci, kteří odvlečeným nebo pozůstalým pomáhají s vyřizováním formalit."

Vladimír Bystrov, jehož tatínek byl odvlečen z Československa v roce 1945 a vězněn deset let na Sibiři, už ztrácí nad výmluvami úředníků trpělivost. "Říkají, že jde o složitý problém, že o tom nic nevědí, a že se tudíž omlouvají. Je to hanebný postup, který má záměrně oddálit vyplácení odškodného," tvrdí.

Byrokracie nevládla vždy 
• I když desítky tisíc lidí, kteří byli posláni za nacistické okupace na nucené práce do Německa či Rakouska, musely čekat šedesát let na odškodnění, vloni se dočkaly.
• S problémy jim pomáhala Kancelář pro oběti nacismu pod patronací Česko-německého fondu budoucnosti. Vyhledávala například dokumenty v německých archivech.
Ani potvrzení Československého červeného kříže o smrti otce Eleny Nedzvědské v gulagu nestačí. "Asi zkoušejí, co všechno ještě vydržím," míní Kodešová.

Spoluautor zákona o odškodnění poslanec Josef Janeček říká, že bude žádat vysvětlení, proč úředníci zdržují proplacení odškodného. "Nerozumím jim."

Názor správy sociálního zabezpečení je úřednický: "Šetření o odškodnění jsme přerušili, neboť před vydáním rozhodnutí ve věci samé jsme povinni zjistit objektivně skutečný stav věci." 

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Europoslanec za KSČM Vladimír Remek, první československý kosmonaut, sleduje
Remek na konci roku opustí funkci velvyslance v Rusku

Český velvyslanec v Rusku Vladimír Remek k závěru roku skončí ve své funkci. V pondělí to potvrdilo ministerstvo zahraničí. Podle týdeníku Respekt Remek...  celý článek

David Rath při vynesení rozsudku Nejvyššího soudu v Brně v kauze nezákonných...
K Čapímu hnízdu vypovídali na policii i bývalí hejtmani Rath a Bendl

O dotaci pro farmu Čapí hnízdo, kvůli níž chce policie stíhat šéfa hnutí ANO Andreje Babiše, vypovídali na policii bývalí středočeští hejtmani Petr Bendl a...  celý článek

Chřipka (ilustrační foto)
Neschopenek přibylo. Nejvíc marodů na pochůzkách kontrola načapala v Praze

Pražané stůňou v průměru o několik dní kratší dobu než lidé v jiných regionech. O to častěji se ale proviní tím, že tráví čas na neschopence venku místo na...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.