A důvod? Úředníci České správy sociálního zabezpečení řízení o odškodnění na rok přerušili. Toto "posečkání" může pro mnohé znamenat, že se peněz nedožijí.
Počkat si bude muset například Jaromíra Skripniková (91 let), vdova po odvlečeném Fedoru Skripnikovi, jenž zemřel v gulagu na řece Kolymě. Obdobně je na tom i Elena Nedzvědská (76 let), jejíž tatínek Eugen Tumanov zemřel v kazachstánském táboře nucených prací v roce 1953.
"Lidé ze sociálního zabezpečení nemají s proplácením odškodného zkušenosti - proto ty průtahy," říká Nedzvědská a srovnává se Slovenskem, kde odvlečeným zvláštní odbor ministerstva spravedlnosti odškodnění už deset let proplácí. "Jsou to odborníci, kteří odvlečeným nebo pozůstalým pomáhají s vyřizováním formalit."
Vladimír Bystrov, jehož tatínek byl odvlečen z Československa v roce 1945 a vězněn deset let na Sibiři, už ztrácí nad výmluvami úředníků trpělivost. "Říkají, že jde o složitý problém, že o tom nic nevědí, a že se tudíž omlouvají. Je to hanebný postup, který má záměrně oddálit vyplácení odškodného," tvrdí.
| Byrokracie nevládla vždy • I když desítky tisíc lidí, kteří byli posláni za nacistické okupace na nucené práce do Německa či Rakouska, musely čekat šedesát let na odškodnění, vloni se dočkaly. • S problémy jim pomáhala Kancelář pro oběti nacismu pod patronací Česko-německého fondu budoucnosti. Vyhledávala například dokumenty v německých archivech. |
Spoluautor zákona o odškodnění poslanec Josef Janeček říká, že bude žádat vysvětlení, proč úředníci zdržují proplacení odškodného. "Nerozumím jim."
Názor správy sociálního zabezpečení je úřednický: "Šetření o odškodnění jsme přerušili, neboť před vydáním rozhodnutí ve věci samé jsme povinni zjistit objektivně skutečný stav věci."
