Vědci rovněž odhalili, že se prehistoričtí tvorové pravděpodobně vyskytovali na nějakém ostrově. Podle profesora Martina Sandera z Bonnské univerzity jde o první potvrzený případ vlivu ostrovní izolace na velikost sauropodů.
Tito dinosauři byli totiž jinak vůbec největšími zvířaty, jaká kdy na Zemi existovala. Se svými dlouhými krky, mohutnými ocasy a tlustýma nohama vážili v průměru 20 tun a měřili kolem 20 metrů. Někteří jedinci dosahovali hmotnosti i 80 tun a délky 40 metrů.
"Trpaslíci" vážili jen tunu
Naopak trpasličí druh sauropodů, nazvaný Europasaurus holgeri, vážil pouze tunu a nebyl delší než šest metrů, asi jako dnešní nosorožec nebo mohutný bizon. Evropský ještěr tak byl při své "zakrslosti" ještě docela velké zvíře.
Kosti objevili vědci v místech, která v době jury tvořila ještě mořské dno. Oproti současnosti byla tehdy hladina moře mnohem výše a velká část střední Evropy byla zatopená.
Zakrslost u druhů žijících na ostrovech je běžná, neboť je podle vědců dána omezenějšími možnostmi obživy. Změna se projeví i u původně větších zvířat již po několika málo generacích.
Šanci na přežití mají spíše ti drobní. V Indonésii se našly kosti naznačující přítomnost trpasličích lidí před několika tisícovkami let. Na Sicílii a jinde byly objeveny například ostatky pravěkých slonů vysokých pouze 90 centimetrů.
Vědce zmátla velikost kostí
Paleontology zprvu uvedly v omyl, že šlo o mláďata, krátké stehenní kosti vykopané v místě nálezu. Nejkratší měřily 16 centimetrů a nejdelší 50. Přitom u jejich nejbližších příbuzných z řad sauropodů je běžná délka 1,5 až dva metry.
Teprve mikrostrukturální analýza morku kostí a srovnání jejich složení s kostmi jiných sauropodů z dřívějšího či pozdějšího období ukázaly jejich skutečný věk. "Mikrostruktura kostí je opravdu dobře zachována. Můžete vidět, kde jsou buňky a krevní cévy," řekl Sander.
