A tím je speciální laser, který by je na čas oslepil a zmátl, uvedl mezinárodní vědecký magazín New Scientist na svém webu. A i když nemusí piráty stoprocentně zahnat, minimálně budou díky němu vědět, že jejich kořist o nich ví a je na ně připravena.
"Není to vražedná zbraň," vysvětlil Bryan Hore z firmy BAE Systems, jež laser vyvinula. Systém je totiž schopen automaticky regulovat sílu laserového paprsku a to s ohledem na atmosferické podmínky a velikost objektu, na který se zaměří. Neničí tak trvale zrak, dodal Hore.
Přitom i na dálku 1 500 metrů je efekt podobný, jako když se člověk podívá přímo do slunce. Sluneční brýle proti zelenému laseru nepomohou, řekl Bryan Hore s tím, že by naopak mohly efekt oslepení ještě zesílit. Laserové paprsky by totiž byly ještě jasnější v kontrastu s tmavším pozadím.
Společnost BAE Systems kvůli obraně před piráty pro obchodní a civilní lodě studovala i zvyky a způsoby útoků vesměs somálských bukanýrů. Asi metr široký laserový paprsek podle nich bude stačit, protože zasáhne celé pirátské plavidlo i s posádkou.
Lasery by mohly být už za rok
"Většinou mají šestimetrové čluny," upřesnil Hore a dodal, že po zásahu laserem by piráti měli mít velký problém svými kalašnikovy či ručními granátomety zamířit na svou kořist.
Pokud by jejich projekt byl schválen pro komerční využití, jsou schopni ho začít dodávat prvním loďařům zhruba za rok. Výhodou by bylo, že by posádku atakované lodi neohrozil a piráty by zmátl, aniž by jim ublížil.
Lupiči přes přítomnost mezinárodních flotil střežících vody u afrických břehů napadají civilní plavidla v Adenském zálivu i v Indickém oceánu. Ve výkupném za unesené lodi inkasují ročně miliony dolarů.
Somálští pirátiK nejnebezpečnějším na světě patří vody kolem Afrického rohu v Adenském zálivu. Země nemá od začátku 90. let funkční vládu a stát je rozložen na několik regionů s vlastními přechodnými vládami, které si s piráty neporadí. Somálští piráti začali přepadat lodě v 80. letech 20. století. Tvrdili, že chtějí zabránit nelegálnímu rybolovu a přivážení odpadu k pobřeží. V 90. letech se začalo pirátství rozvíjet, lodní společnosti začaly za zajatá plavidla platit výkupné. Tehdy šlo o desítky tisíc dolarů, dnes o stovky tisíc i o miliony.  Somálští piráti poblíž přístavu Harardhere (4. ledna 2010) Piráty jsou většinou mladí Somálci z chudých oblastí, z nichž mnozí mají zkušenosti z obchodních lodí. Obyvatelé regionu Puntland na severovýchodě Somálska, odkud většina novodobých pirátů pochází, o nich říkají, že vedou opulentní život. Sumy, které získají na výkupném, z nich dělají obrovské boháče v zemi, kde téměř polovina obyvatelstva závisí na potravinové pomoci. Zdroj: ČTK, CNN a BBC |
