Troubky zničila povodeň v roce 1997, znovu pak ve velkém udeřila loni (na leteckém snímku). Vedení obce se ale nemůže s Povodím Moravy shodnout na způsobu ochrany před velkou vodou.

Troubky zničila povodeň v roce 1997, znovu pak ve velkém udeřila loni (na leteckém snímku). Vedení obce se ale nemůže s Povodím Moravy shodnout na způsobu ochrany před velkou vodou. | foto: Dan Materna, MAFRA

Troubky by možná bylo nejlepší přestěhovat, říká ředitel Povodí Moravy

  • 130
Troubky nejsou jen jedním ze symbolů katastrofálních povodní roku 1997, ale v poslední době také sporů o tom, jak se má dělat protipovodňová ochrana. Místní se chtějí inspirovat u předků, Povodí Moravy navrhuje rozsáhlý systém hrází s pumpami za 200 milionů.

Podle generálního ředitele Povodí jsou Troubky nejsložitějším místem, jaké podnik v celém povodí řeky Moravy řeší. "Může za to samotný terén a umístění obydlí v tomto místě. Lidé se rozhodli stavět tam, kde stavěli, a neuvědomili si, že se až příliš přibližují k řece," nastínil Radim Světlík.

"Jeden z místních zastupitelů vystoupil nedávno v médiích s tím, že Troubky jsou na hlubokém talíři, který je obrácený dnem vzhůru. Kdyby to tak bylo, tak Troubky nemají tento problém. Ono je to obráceně, Troubky jsou bohužel na dně toho talíře. Tam, co jsou umístěné, je nejnižší místo v celé oblasti. Je to místo, kde se kdysi těžil štěrkopísek, kde byl prehistoricky tok řeky," dodal.

Když Povodí oprášilo plány z roku 1998 na ochranu obce, které spočívají v jejím ohrázování a vybudování přečerpávacích bazénků kvůli průsakům spodní vody, dočkalo se od jejího vedení spíše negativních reakcí. Zaznívají hodnocení jako předražené či zbytečné megalomanské (více čtěte zde).

"Povodí ví, že voda bude prosakovat, proto do projektu přidává studny, které budou prosáklou vodu směřovat ke třem bazénům uvnitř hráze, a čerpadla ji poženou zpátky do koryta. Děs," řekl například předseda obecní povodňové komise a zastupitel Miroslav Mlčoch.

"Samozřejmě při potopě nepůjde elektřina, takže tam budou obrovské náhradní zdroje. To, co navrhuje Povodí, není přírodě blízké, nikdy tu nic takového nebylo. Náš návrh neumožní řece k obci přitéct, ale umožní jí vesnici obtéct. Naše řešení je levnější, jednodušší a šetrnější k přírodě. Opíráme se o historické mapy a poznatky pamětníků, které sahají až sto roků zpátky," doplnil.

Možná by bylo lepší peníze na hráze vzít a Troubky přestěhovat

Světlík ale plán za 200 milionů hájí, ochrana inspirovaná předky má podle něj své limity. Byť pamětníci vzpomínají, že selská hráz na východním kraji obce pomáhala odvádět vodu do lužních lesů na jihu vesnice.

Radim Světlík

Generální ředitel Povodí Moravy Radim Světlík.

Pětačtyřicetiletý Radim Světlík je šéfem Povodí Moravy od poloviny září loňského roku. Jeho předchůdce Libora Dostála odvolal už po roce ministr zemědělství Ivan Fuksa také proto, že vodohospodářský podnik nedostatečně komunikoval během povodní.

Světlík byl ředitelem závodu Dyje a v letech 2009–2010 byl zároveň technicko-provozním ředitelem Povodí Moravy.

V letech 1995 až 1997 působil ve společnosti ABB PBS jako ředitel nákupu a do roku 2001 pracoval ve firmě Image Group, která se zabývala správou pohledávek IPB. Od roku 2002 až 2005 působil ve firmě PBS Třebíč.

"Ale jaká voda to je? Dvacetiletá, padesátiletá? My chceme ochránit Troubky na stoletou vodu. Kdybychom se podívali do historických materiálů, tak určitě najdeme i období, kdy voda natekla do obce přes selské hráze, protože se tam dostala spodem," říká generální ředitel.

"Obec leží na štěrkopíscích a ty selskou hrází nezabezpečíte. S těmi si poradí hráze zapuštěné do určité hloubky a také studny nebo čerpadla, která do určité míry sníží průsak směrem do Troubek," vysvětluje.

Vážně přitom říká, že necelá čtvrtmiliarda by se dala použít i jinak. "Není to malá částka a je otázkou, jestli by nebylo lépe za ty peníze najít pozemky a nechat lidi, aby se z tohoto území přestěhovali," míní Světlík.

"Možná jsem v té věci už hodně příkrý. Ale my se opravdu snažíme. Neustále vedeme jednání a nabízíme řešení. A přesto je to pořád málo."

Nelze jen tak pustit vodu do přírody

Světlík však odmítá, že by Povodí Moravy bylo tím molochem prosazujícím za každou cenu velká vodní díla, jakým v očích řady obyčejných lidí je.

"Tak to ale není. I pro nás by bylo jednodušší pustit vodu jen do přírody. Jenomže to už dnes nejde. My vlastně jen řešíme důsledky a napravujeme historické prohřešky hospodaření v krajině," nastiňuje svůj pohled.

"Tam, kde dřív byly louky, jsou dnes rozoraná pole. Rozorané jsou i louky na svazích, které dřív zadržovaly spoustu vody. Na polích se pěstují hlavně výnosné, ale řídce seté plodiny jako kukuřice nebo řepka, které také neumějí zadržet moc vody. V mnoha případech se dokonce neorá po vrstevnici, ale po spádnici, což je úplně špatně," vysvětluje.

Připouští však, že si podnik v minulosti přivodil problémy špatným jednáním s lidmi, například při výkupech pozemků na budoucí poldr, který by měl být vybudován u Teplic nad Bečvou. Situace se zde ale v poslední době zlepšila.

"Zjistili jsme, že je to otázka toho, jak se s lidmi komunikuje. Mám pocit, že právě komunikace se tu v historii trochu zanedbala. Povodí dřív neřešilo poldr očima lidí, ale čistě z pohledu potřeby, zájmu a technického řešení. Když obyvatelé dostanou vysvětlení a informace, přistupují ke stavbě lépe," nastínil.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video