Ústavní soud v Brně (ilustrační snímek)

Ústavní soud v Brně (ilustrační snímek) | foto: Monika Tomášková, MF DNES

Příspěvky ze státní kasy pomáhají jen zavedeným stranám, namítají senátoři

  • 7
Ústavní soud by měl podle senátorů STAN zrušit limit tří procent voličských hlasů pro výplatu státního příspěvku, neboť tím stát neúměrně podporuje zavedené politické strany. Podle senátorů zvolených za Starosty to poškozuje ústavním pořádkem zaručenou svobodnou soutěž politických sil. V roce 2003 už podobný návrh Ústavní soudci odmítli.

O podání návrhu na zrušení několika částí zákona o politických stranách k Ústavnímu soudu ve čtvrtek informovali zástupci Starostů na brífinku. Návrh byl Ústavnímu soudu odeslán ve středu. Podepsalo jej 18 senátorů. Kromě senátorů STAN mezi ně patří také tři lidovečtí senátoři v čele s jejich předsedou Petrem Šilarem, bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová (za SZ), majitel loterijní společnosti Ivo Valenta (za Stranu soukromníků) nebo předseda Strany práv občanů Jan Veleba.

Strany se ziskem nad 1,5 procenta voličských hlasů dostanou podle zákona 100 korun za každý hlas při volbách do Sněmovny; tříprocentní zisk jim navíc zajišťuje stálý roční příspěvek státu ve výši šesti milionů korun. Tříprocentní hranice tak snižuje váhu voličského hlasu u stran, které na ni nedosáhnou, podotkl místopředseda horní komory Jiří Šesták (za STAN).

Jako příklad uvedl Českou pirátskou stranu, která v roce 2013 dostala za 2,6 procenta hlasů zhruba 13,2 milionu korun. Zelení za 3,2 procenta hlasů obdrželi zhruba 16 milionů korun, přičemž ročně navíc pobírají příspěvek 6,4 milionu korun. Zatímco hlas pro Piráty měl hodnotu základní stokoruny, hlas pro zelené přinesl straně 261 korun.

V případě sněmovních stran je hodnota jednoho hlasu ještě mnohonásobně vyšší, podotkl Šesták. Stát tak jednoznačně preferuje „etablované politické strany proti těm, které mají být jejich vyzyvateli“, dodal místopředseda STAN Stanislav Polčák.

Ten současně připustil, že Ústavní soud v roce 2003 podobný návrh odmítl. Poukázal ale na to, že podle nedávné novely mohou strany dlouhodobě zastoupené ve Sněmovně navíc získat od státu i příspěvek na své vzdělávací či kulturní organizace. Nárok na příspěvek mají jen ČSSD, KSČM, ODS a TOP 09, což ještě více finančně znevýhodňuje ostatní strany. Proto i tuto část zákona senátoři napadli.

Ze zákona by senátoři chtěli odstranit rovněž ustanovení, které stranám umožňuje získat půjčky jen od licencovaných bank. Na půjčku tak nedosáhnou malé strany, které za ni nemohou ručit svým majetkem; zákon jim nedovoluje ani půjčit si od svých členů. Sněmovna tím podle Polčáka chtěla omezit množství půjček, které svému hnutí ANO poskytoval vicepremiér a miliardář Andrej Babiš. Vhodnější by ale bylo, aby i na půjčky zavedla limit ve výši tří milionů korun ročně, který platí pro dary.

Stát loni vyplatil politickým stranám a hnutím na příspěvcích přes půl miliardy korun. Nejvíc peněz získala ČSSD, následovaly KSČM a hnutí ANO. Celkem stát přispěl na činnost 32 politickým subjektům (více o tom, na kolik si která strana loni na příspěvcích přišla, najdete v tomto textu).

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video