Po jednání Rady hospodářské a sociální dohody to uvedl vicepremiér a předseda rady Vladimír Špidla. Ministerstvo práce a sociálních věcí podle něj také navrhuje zvýšení minimální mzdy k 1.červenci o deset procent. "V dalších letech by mělo být tempo růstu minimální mzdy rychlejší než tempo růstu životního minima. Pravděpodobně by se zvyšovala dvakrát ročně, a to o 15 procent životního minima," řekl Špidla.
Účastníci jednání se shodli na principech spolupráce při tvorbě návrhu velké novely zákoníku práce, která má harmonizovat pracovní právo s právními úpravami obvyklými v Evropské unii.
Podle Špidly je třeba získat prostředky na aktivní politiku zaměstnanosti z přerozdělení státního rozpočtu. Finančně posílená politika zaměstnanosti by pak mohla snížit míru nezaměstnanosti o jedno procento a poskytnout pracovní příležitost 50.000 lidí. Přímou a nepřímou ekonomickou výhodnost takového snížení nezaměstnanosti odhadl Špidla na čtyři miliardy korun.
Novela zákoníku práce by měla mimo jiné změnit podmínky mateřské dovolené. Nyní má žena nárok na 28 týdnů mateřské dovolené, při níž pobírá částku rovnající se nemocenským dávkám. Do tří let věku dítěte pak má nárok na rodičovský příspěvek, který je 1,1 násobkem životního minima.
Nová úprava by zkrátila mateřskou dovolenou na 14 týdnů a pak by žena, nebo její manžel, jestliže by pečoval o dítě místo ní, měli nárok na rodičovský příspěvek. Špidla i odbory se shodli na tom, že je třeba zajistit, aby se ženě zkrácením mateřské dovolené a dřívějším přechodem na rodičovský příspěvek nesnížily příjmy.
Účastníci jednání se shodli na principech spolupráce při tvorbě návrhu velké novely zákoníku práce, která má harmonizovat pracovní právo s právními úpravami obvyklými v Evropské unii.
Podle Špidly je třeba získat prostředky na aktivní politiku zaměstnanosti z přerozdělení státního rozpočtu. Finančně posílená politika zaměstnanosti by pak mohla snížit míru nezaměstnanosti o jedno procento a poskytnout pracovní příležitost 50.000 lidí. Přímou a nepřímou ekonomickou výhodnost takového snížení nezaměstnanosti odhadl Špidla na čtyři miliardy korun.
Novela zákoníku práce by měla mimo jiné změnit podmínky mateřské dovolené. Nyní má žena nárok na 28 týdnů mateřské dovolené, při níž pobírá částku rovnající se nemocenským dávkám. Do tří let věku dítěte pak má nárok na rodičovský příspěvek, který je 1,1 násobkem životního minima.
Nová úprava by zkrátila mateřskou dovolenou na 14 týdnů a pak by žena, nebo její manžel, jestliže by pečoval o dítě místo ní, měli nárok na rodičovský příspěvek. Špidla i odbory se shodli na tom, že je třeba zajistit, aby se ženě zkrácením mateřské dovolené a dřívějším přechodem na rodičovský příspěvek nesnížily příjmy.
