Trio oceněných zkoumalo supravodivost

  • 25
O Nobelovu cenu za fyziku se podělila trojice vědců, kteří zkoumali vlastnosti materiálů při extrémně nízkých teplotách. Rusové Alexej Abrikosov, Vitalij Ginzburg a Brit Anthony Leggett učinili zásadní objevy v oblasti supravodivosti a supratekutosti. Rozdělí si 10 milionů švédských korun.

Pětasedmdesátiletý Rus s americkým občanstvím Alexej Abrikosov teoreticky popsal supravodivost.

To je zvláštní vlastnost některých kovů, v nichž při teplotách blízkých absolutní nule klesá odpor a proud jimi prochází prakticky beze ztrát. Teorii rozpracoval Vitalij Ginzburg (87). Objev našel uplatnění v medicíně nebo v urychlovačích částic.

Akademici upozornili na to, že výzkum dvou ruských laureátů položil mimo jiné i základy pro objev magnetické rezonance, za níž byly uděleny letošní ceny v oboru fyziologie a lékařství.

Pětašedesátiletý Anthony Leggett popsal chování částic v supratekutém heliu, na něž se mění kapalné helium při nízkých teplotách.

Tipy na výsledek nevyšly
Cena za fyziku opět potvrdila, že se laureáti nemusejí nutně rekrutovat ze žhavých kandidátů. Za jednoho z nich byl považován Stephen Hawking, specialista na černé díry a skvělý popularizátor vědy.

Někteří odborníci favorizovali vědce zkoumající poruchy vesmírného mikrovlnného záření, jiné zaujala "inflační teorie" popisující raná stadia vesmíru, objev uhlíkových nanovláken, nebo teorie objasňující vztah hmoty a antihmoty.

Nobel loni pohlížel do vesmíru
Vědci, které poctila královská akademie v roce 2002, otevřeli nová okna do vesmíru. Cena z poloviny připadla astrofyzikům Raymondu Davisovi a Masatoši Košibovi za průkopnický přínos v oboru, zvláště za výzkum vesmírných částic neutrin.

Druhou část ocenění převzal Američan Riccardo Giacconi, jemuž se podařilo objevit zdroje rentgenového záření mimo sluneční soustavu. - více zde

Od spisovatele k mírotvorci
Nobelovská sezóna začala oceněním jihoafrického spisovatele Johna Maxwella Coetzeeho. Třiašedesátiletý autor a dvojnásobný držitel Bookerovy ceny za literaturu kandidoval na Nobelovu cenu už řadu let. - více zde

V pondělí byla udělena první z "vědeckých" cen. Získali ji Brit Peter Mansfield a Paul C. Lauterbur z USA. Švédská akademie ocenila výzkum magnetické rezonance. Spolu s oceněním získali částku 10 milionů švédských korun. - více zde

Ve středu oznámí stockholmský Karolinska Institute jméno - či jména - laureátů v oboru chemie. Téhož dne udělí Švédská banka ocenění za ekonomické vědy, které se dává od roku 1969.

Týden vyvrcholí pátečním udělením Nobelovy ceny v zřejmě nejkontroverznější, mírové kategorii. Zasvěcení považují za největší favority brazilského prezidenta da Silvu, papeže Jana Pavla II. a Václava Havla. - více zde

Sedmaosmdesátiletý Rus Vitalij Ginzburg je jedním ze tří vědců, kteří získali letošní Nobelovu cenu za fyziku. (7. října 2003)

Pětasedmdesátiletý Rus s americkým občanstvím Alexej Abrikosov hovoří s novináři krátce potom, co získal letošní Nobelovu cenu za fyziku. (7. října 2003)

Pětašedesátiletý Brit s americkým občanstvím Anthony Leggett získal letošní Nobelovu cenu za fyziku. (7. října 2003)

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video