Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Trio oceněných zkoumalo síly v atomu

  12:09aktualizováno  12:09
Nobelovu cenu za fyziku dostali američtí vědci David J. Gross, H. David Politzer a Frank Wilczek. Výzkumem nejmenších známých částic - kvarků - přispěli k hledání odpovědí na otázku, jaké síly vytvářejí vše, co člověka obklopuje. K ceně si rozdělí 10 milionů švédských korun

Trio Američanů přiblížilo vědce o další krok k formulování "teorie všeho", která by vysvětlovala, z čeho a jak je vystavěn vesmír, uvedla Švédská akademie.

Zkoumáním sil mezi částicemi v jádře atomu dospěli k paradoxnímu poznání - čím blíže sobě kvarky jsou, tím je síla mezi nimi slabší a kvarky se chovají téměř jako volné částice. Když se vzdálí, síla se zvětší. Jako když se napíná guma.

Jejich objevy, které matematicky formulovali v roce 1973, daly základ nové teorii kvantové chromodynamiky a významně přispěly k teorii standardního modelu, která pomocí několika částic a vztahů popisuje hmotu a většinu sil ve vesmíru.

Třiašedesátiletý David J. Gross působí na Kalifornské univerzitě v Santa Barbaře, H. David Politzer na Kalifornském technologickém institutu a třiapadesátiletý Frank Wilczek na Technologickém institutu v Massachusetts.

Fyziky si málokdo troufal tipovat
Spekulací o možných laureátech bylo méně než v jiných oborech. Lidé sledující dění kolem Nobelových cen to vysvětlují tím, že současná fyzika je natolik tajemná, že se v ní vyznají jen skuteční specialisté.

Přesto se několik tipů objevilo. Média jmenovala například americkou astronomku Veru Cooper Rubinovou, která rozpracovala teorii "skryté hmoty" ve vesmíru, nebo její krajanku Mildred S. Dresselhausovou za objevy na poli nanotrubic.

V loňském roce ocenila Švédská akademie hned trojici vědců. Rusové Abrikosov, Ginzburg a Brit Leggett zkoumali vlastnosti materiálů při extrémně nízkých teplotách a učinili zásadní objevy v oblasti supravodivosti a supratekutosti. - více zde

Nobelův výbor už v pondělí udělil cenu za fyziologii a lékařství, kterou spolu s deseti miliony švédských korun (asi 35 milionů Kč) dostali Američané Richard Axel a Linda B. Bucková, kteří rozšířili lidské vědomosti o fungování čichu. - více zde

Ve středu akademie oznámí jména laureátů za chemii, v pátek zveřejní norský výbor jméno letošního nositele Nobelovy ceny míru, kterého už vybral minulý týden. Datum vyhlášení ceny za literaturu bude teprve stanoveno.

Konečně v pondělí udělí Švédská banka ocenění za ekonomické vědy.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Rakouský prezident Alexander Van der Bellen (vpravo) pověřil sestavením vlády...
Rakouskou vládu sestaví vítěz voleb Kurz, dostal pověření od prezidenta

Novou rakouskou vládu může sestavit vítěz parlamentních voleb Sebastian Kurz. Šéf Rakouské lidové strany (ÖVP) k tomu v pátek dostal pověření od prezidenta...  celý článek

Zaměstnanci afghánské bezpečnostní jednotky vyšetřují výbuch automobilu, který
Sebevražední útočníci se odpálili v afghánských mešitách, zabili 63 lidí

Nejméně 63 mrtvých a desítky zraněných si v pátek vyžádaly dva sebevražedné útoky na afghánské mešity. Nejprve se odpálil útočník v šíitské mešitě v metropoli...  celý článek

Chilský básník Pablo Neruda získal v roce 1971 Nobelovu cenu za literaturu
Básník Pablo Neruda nezemřel na rakovinu, spekuluje se o vraždě

Chilský básník Pablo Neruda nezemřel na rakovinu, jak je uvedeno v úmrtním listu. Oznámil to podle agentury AFP mezinárodní tým expertů. Zatím však neodhalil...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.