Současný stav lze charakterizovat podstatným rozsahem kůrovcem zničených ploch v
hřebenových partiích Šumavy, velkými plochami mrtvého lesa, změnami v bilanci vody v oblasti a též změnami mikroklimatu, které se promítají do celkového životního prostředí.
Příčinou kritického stavu je přemnožení kůrovce, ke kterému došlo "díky" uplatňování principu bezzásahovosti. Je třeba zdůraznit, že bezzásahový režim žádná právní norma ani mezinárodní kritéria pro národní park, vydaná organizací IUCN, nenařizují,
neproklamují ani nedoporučují, že si jej vymyslelo Ministerstvo životního prostředí.
Národní park byl zřízen s výslovným posláním, aby uchoval a zlepšil přírodní prostř edí a aby zachoval typický vzhled šumavské krajiny. "To, k čemu v Národním parku
došlo, však této zásadě zcela odporuje. Přírodní prostředí se nezlepšilo, ale naopak zničilo, typický vzhled šumavské krajiny se změnil na rozsáhlé plochy mrtvého lesa," uvedl ve svém příspěvku pro setkání lesníků tří generací v Praze v únoru 2004
Ivo Vicena.
Ačkoliv média věnují pozornost převážně jednostrannému pohledu na problematiku lesů Šumavy, prosazujícímu bezzásahovost, drtivá část odborníků zastává názor opačný. Zřejmě by jej zastávala i velká část veřejnosti, pokud by dostávala objektivní informace.
O katastrofálních důsledcích bezzásahovosti už nemluví pouze odborníci v zavřených kruzích. Pasivní přístup a mrtvé lesy se nelíbí ani obcím ležícím v Národním parku ani návštěvníkům Šumavy. "Doufáme, že ke 14. výročí vyhlášení Národního parku
Šumava budeme moci konstatovat, že se do koncepce parku vrátil zdravý rozum a že se podařilo zastavit katastrofický rozpad horských smrčin," uvedl Jiří Štich z občanského sdružení Šumava 21, které prosazuje aktivní přístup k záchraně šumavských lesů.
Kontakt: Jiří Štich, tel. 603 232 597, sumava21@volny.cz
