Sněhem zavátá silnice v Senetářově na Blanensku

Sněhem zavátá silnice v Senetářově na Blanensku | foto: Monika Hlaváčová, MF DNES

Trik proti zlodějům: sněhová zábrana od silnice bude v ohni páchnout

  • 161
Od silnic ve Středočeském kraji se ztratí desítky dřevěných zábran, které brání tvorbě sněhových jazyků. Zloději, kteří je nejčastěji používají na topení, mnohdy ani netuší, jak tím ohrožují bezpečnost dopravy. Nové zásněžky, které si kraj nechal vyrobit, však budou po vhození do ohně páchnout.

Středočeský kraj si najímá tisíce zábran od dodavatelských firem, stejně jako stroje na zimní údržbu. V lednu by mělo přibýt téměř 2,5 tisíce nových zásněžek. Kraj přispěje na jejich výrobu milionem korun. Už nyní silničáři začali zábrany proti nafoukání sněhu z polí na kritická místa instalovat.

Zábrany u silnic

Kraj si najímá tisíce zábran, které pokryjí více než 100 kilometrů silnic. Nejvíc se dávají na Příbramsku a Benešovsku, z 99 procent jsou na polích a na loukách. Kraj nechá vyrobit vlastních 2,5 tisíce zábran. Náklady jsou milion korun. Výrobcem bude občanské sdružení Romodrom. Hotové budou zhruba v lednu 2012, budou mít jako obranu proti zlodějům speciální nátěr, který v teple začne vydávat zápach.

"Myslel jsem, že už se takové zábrany vůbec nepoužívají. Zrovna když jsem jel loni před Vánoci v noci z Kutné Hory, chumelilo a foukal vítr tak, že silnice nebyla pod sněhem vůbec vidět. Říkal jsem si, že by se sem opravdu zásněžky hodily," říká Petr Hrubec z Benešova.

Možná tam kdysi dokonce i bývaly, jenže je mohl někdo ukrást. To je také nejčastější důvod toho, proč zábran u silnic ubývá. Jejich životnost je přitom až deset let.

Páchnoucím nátěrem ošetřují i mladé stromky

"Částečně zásněžky používáme, ale máme velikou ztrátovost. Lidé je zřejmě používají jako palivové dřevo. Dříve lidé z vesnice chodili na dříví do lesa, v místě existovaly dřevařské závody, dnes se ke dřevu těžko dostávají a je drahé," míní náměstek hejtmana Robin Povšík.

"V minulosti jsme zásněžky nechávali u silnic celoročně ležet, ale dnes se to nedá. Firmy si je stěhují na střediska. Pojištěné je sice mít mohou, ale krádež se těžko dokazuje," doplnil ředitel Správy a údržby silnic Pavel Čihák.

Silničáři kladou do polí zásněžky, které mají ochránit silnice před sněhovými jazyky.

Nové zábrany by teď ale mohly zloděje odradit, protože budou natřené speciálním lakem. Když lidé dřevo hodí do kamen, začne během hoření vydávat nepříjemný zápach.

Podobně ošetřují lesníci před Vánoci mladé stromky. Nátěr není vidět ani cítit, ale když si stromek lidé přinesou domů, v pokojové teplotě začne nátěr nepříjemně páchnout.

"Nátěr zvyšuje cenu jen o desetikoruny, uvidíme, zda to bude na zloděje působit," poznamenal Povšík. Podle něj jsou zásněžky důležité. Zvyšují hlavně bezpečnost na silnici. "Jejich instalace je náročnější, protože se musí přivézt a postavit jen na určitá místa, ale vyplatí se i proto, že se pak nemusí často prohrnovat," podotkl Povšík.

Zakázku dostala firma pomáhající Romům

S ním souhlasí i dopravní expert Jiří Landa ze společnosti CityPlan. "Zásněžky bych nepodceňoval. Jsou oblasti, kde navane vítr tolik sněhu, že se musí ze silnice neustále odhrnovat. Zásněžky tomu zabrání," podotkl Landa.

Nejvíce zábran se používá na Benešovsku a Příbramsku, kde bývá zima tužší. "Dáváme je na místa, která máme vypozorovaná za několik let. Jsou hlavně na polích a loukách, kde to profukuje, a funkci plní perfektně. Problém s majiteli pozemků nemáme, i když byl případ, že nám je jeden zemědělec zakázal, protože pak měl na poli hodně sněhu," dodal ředitel Správy a údržby silnic Pavel Čihák.

Milionovou zakázku na výrobu dřevěných zábran dostalo občanské sdružení Romodrom, které pomáhá především příslušníkům romské menšiny. "Přišli za námi, že hledají náplň pro své klienty. Líbila se mi myšlenka spojení dopravy a sociálního podtextu," dodal náměstek Robin Povšík. Peníze dostane sdružení po dodání výrobků.


Video