Když místostarostka Valašského Meziříčí Dagmar Lacinová obhajovala nápad s dělením dětí do různých tříd, mluvila o tom, že romskou třídu otevřou "kvůli specifickým vzdělávacím potřebám Romů". Případ v Česku hned odsoudili ochránci lidských práv. Romská třída nakonec nebude.
Na Slovensku se podle Tichého rozdělováním řeší jen případy konkrétních škol. Kolika dětí se to týká, Tichý neví. Neexistují totiž data, politici nepřiznávají, že jde o systémový problém.
"Romské děti jsou umísťovány buď do speciálních škol, nebo jsou zařazované v běžných školách do jiných tříd, ale i pavilonů," podotkl pro iDNES.cz Tichý s tím, že rozdělování dětí se děje hlavně na východním Slovensku. "Těmto dětem v jiný čas začíná a končí vyučování, v jiný čas jdou na oběd," nastínil.
Segregace je zakázaná, ministerstvo stížnosti nemá
Pojem segregace byl pro slovenskou školní legislativu do loňska neznámým pojmem. "Od roku 2008 platí nový školní zákon. Ten segregaci zakazuje," konstatoval Tichý.
"Ovšem v zákoně chybí definice segregace, není tam, kdo by měl kontrolovat, že k ní nedochází, a ani v něm nejsou stanoveny žádné postihy. Je to další z bezzubých opatření," dodal.
Stížnosti na diskriminaci se podle ministerstva školství ale vyskytují ojediněle. "Přičemž se ukáže, že podstata problému nespočívá v diskriminaci," konstatovala mluvčí resortu Španková.
Děti projdou vyšetřením, některé míří do nultého ročníku
Na Slovensku však zmínku o takové romské třídě najdete i na webu. Nabízí ji jedna základní škola ve východoslovenských Medzilaborcích.
"Na webu je asi chyba," zareagoval její ředitel Ivan Štefanko. "Není to pro romské děti, neděláme rozdíly, to bych nedovolil," uvedl. Připustil však, že v této třídě končí převážně Romové.
"Máme tři takové třídy. Děti se tam dostanou na základě psychologických vyšetření," upřesnil ředitel školy, kterou navštěvuje 360 žáků, z toho podle jeho slov 64 Romů. Dvacet z nich chodí do speciálních tříd, doplnil.
V PUBERTĚ PŘIJDE ZLOM, RODIna nepomůžeŘeditelé obou medzilaborských škol se shodli, že problém s romskými žáky přichází s pubertou. "Do šesté třídy fungují normálně. Pubertou však vše končí, nedonutíme je učit se. Donesou do školy jen tělo a nudí se. Nemají vzory. Když se zeptáte sedmáka, co chce dělat, řekne vám, že bude na dávkách," konstatoval Ivan Štefanko. "Čím vyšší ročník, tím horší docházka," potvrdil i ředitel Základní školy Komenského Bajaj. "Děláme vše pro jejich dobro, ale jejich rodiče ne. Nedbají na pravidelnou docházku, děti chybí třeba dva až tři týdny..." Jeho kolega Štefanko jde ještě o krok dál: "Rodiče na předvolání do školy nereagují. Když mají děti zameškáno moc, jdou za lékařem. Nutí ho, aby jim dal razítko kvůli absenci." |
Na adresu svého kolegy z Valašského Meziříčí vzkázal, že udělal chybu. "Pan ředitel byl netaktický. Mohl se tomu v pohodě vyhnout, mohl děti dát vyšetřit psychologem."
O takové vyšetření se opírá i ředitel druhé medzilaborské základní školy Milan Bajaj. "Každé dítě, které jde do první třídy, dáváme na pedagogicko-psychologické vyšetření," potvrdil. Podle výsledku vyšetření pak dítě umístí buď do běžné třídy, třídy speciální či do nultého ročníku. "Nebereme to, zda je to romské dítě, či ne," zdůraznil ředitel školy, kam chodí 465 žáků, z toho podle něj 93 romských.
Dobré zkušenosti s nultým ročníkem, který dětem učivo jednoho roku rozloží do delšího období, má i ministerstvo školství. "Tento systém se v praxi osvědčil," řekla iDNES.cz jeho mluvčí Dana Španková s tím, že nultý ročník nahrazuje deficit předškolní výchovy.
Že by nulté ročníky byly jen pro romské děti, ale odmítá. "Prostřednictvím nultých ročníků se zabezpečuje integrace a eliminuje se zařazování dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí do speciálních škol pro žáky s mentálním postižením právě na základě kvalitnější a dlouhodobější diagnostiky dítěte," konstatovala.
Ač ministerstvo jakýkoliv náznak segregace odmítá, na webových stránkách vlády existuje dokument, kde se přímo otázka romských školáků řeší a navrhuje se možnost umístit je do nultého ročníku.
Romské děti jen za žlutými dveřmi
Romský pedagog František Godla, který přes třicet let vedl gymnázium v Sabinově, vzpomíná na zkušenosti svých kolegů z Košicka z devadesátých let.
ROMOVÉ NA SLOVENSKUPatří ke druhé (první je maďarská) nejpočetnější národnostní menšině. Oficiálně se k ní hlásí Zdroj: Kancelář místopředsedy vlády SR pro vzdělání, evropské záležitosti a lidská práva a menšiny |
"V jedné tamní základní škole měli dveře třídy natřené na žluto. Do této učebny chodily jen romské děti. Při oslavách začátku školního roku romské děti zůstaly ve třídě a ostatní venku slavily," uvedl bývalý ředitel, sám přiznává, že podobné problémy řešit nemusel.
Přiznal, že ani jemu by nebylo po chuti, kdyby jeho syn či dcera seděli vedle špinavého zanedbaného dítěte. Nechápe však, proč by se to mělo řešit plošně. "Jsou to jen předsudky v hlavách lidí. Asi vytvoříme ještě jednu republiku v rámci té naší," řekl zvýšeným hlasem Godla.
I slovenská média už dříve zmiňovala případy, kdy na základních školách vytvořili speciální třídy pro Romy. Před dvěma roky informovala pravda.sk o romské třídě na základní škole v Nitře.
"Z celkového počtu 300 dětí je 118 z málo podnětného prostředí. Jsou to Romové a kvůli jejich přítomnosti k nám 'bílí' rodiče odmítají umístit své děti," obhajovala tehdy romskou třídu ředitelka školy Tatiana Kováčiková.
