Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Výkupní ceny plastů klesají. Třídění dotovat nebudeme, zní z obcí

  0:29aktualizováno  0:29
Ceny tříděného plastu dlouhodobě klesají a pro některé firmy přestává být výnosné sbírat k dalšímu využití obsah žlutých kontejnerů. Odborníci na druhotné suroviny upozorňují, že v případě dalšího poklesu cen bude nutné svoz a zpracování vyhozených plastů dotovat. Svaz měst a obcí to odmítá.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto:  Petr Topič, MAFRA

Obsah žlutých kontejnerů firmy od obcí vykupují a pracovníci třídicích linek ho musí ručně přebrat. I více než polovina přitom bývá nepoužitelná. „Někdy je výmětu až sedmdesát procent,“ říká ředitel firmy HBH odpady Jiří Holešák s tím, že nejlajdáčtěji třídí lidé na velkých anonymních sídlištích.

Výmět je nerecyklovatelný plast, zpravidla znečištěný nebo smíchaný s jiným odpadem, určený ke spálení. Odpadové firmy za to spalovnám platí.

Podívejte se, co se děje s odpadem ve spalovně:

„Průměrná prodejní cena směsi jsou dvě až tři koruny za kilogram, záleží na tom, kolik je v ní dražší a levnější složky. Náklady na likvidaci výmětu jsou ale také kolem dvou korun za kilo, takže je to skoro na doraz. Bilanci vylepšujeme zpracováváním kvalitnějších plastů z průmyslových zdrojů, kde je výtěžnost lepší,“ uvedl Holešák.

Zdražit, či nezdražit. Obce řeší, co s odpady po zákazu skládkování

Havlíčkobrodská společnost koupila novou třídicí linku předloni. „Naštěstí jsme ji nestavěli z dotací, a tak si teoreticky můžeme dovolit ji dočasně zastavit, to ale aktuálně nepřichází v úvahu, přestože je to nyní vskutku na hraně, když uvážíme i rostoucí hladinu minimální mzdy. Největší náklady jsou právě pracovní síla,“ vysvětlil ředitel.

Dotovat, nebo omezit činnost?

Na historické minimum klesly ceny tříděného plastu v roce 2009, následně se sice zvedly, od roku 2013 však znovu setrvale klesají.

Vedle nízkých cen ropy je důvodem vlažného zájmu výrobců o druhotný plast, ať už vytříděnou směs, barevné fólie či granulát z PET lahví, nasycení trhu. Za uplynulých osm let v Evropské unii narostl objem obchodovaných druhotných plastů o více než 200 tisíc tun na skoro 750 tisíc tun za měsíc.

„V závěru roku 2016 klesla cena pod úroveň 300 eur za tunu upravených plastů a chybělo jen málo k dosažení hodnoty z roku 2009. Situace se od té doby díky sezonním cyklům sice trochu zlepšila, jinak ale trvá dlouhodobý klesající trend,“ potvrdil ředitel Svazu průmyslu druhotných surovin Jan Šulc.

Systémy rozšířené odpovědnosti výrobce

Pro krátkodobé výkyvy na trhu s druhotnými surovinami jsou v Česku vytvořeny systémy v rámci EPR (tj. rozšířené odpovědnosti výrobce), které disponují finančními rezervami. V Česku se tímto způsobem řeší nejen obaly ve žlutých kontejnerech (v gesci společnosti Ekokom), kolektivní systémy fungují také v oblasti zpětného odběru baterií (Ecobat), pneumatik (Eltma), elektrošrotu (Asekol, Elektrowin a další) nebo solárních panelů (ČEZ recyklace).

Firem třídících plast z komunálního odpadu je v Česku přes stovku. Některé podle Šulce stojí před rozhodnutím, zda činnost dotovat z jiných zdrojů, aby ji nebyly nuceny omezit či pozastavit. Mezi odborníky se tak v poslední době začínají objevovat názory, že v případě pokračování negativního trendu bude nutné uvažovat o případném krytí ztrát firmám. „Debata by rozhodně měla trvat,“ dodal Šulc.

Třídičky už nyní dostávají podporu od společnosti EKO-KOM, která má na starosti přerozdělování peněz od výrobců či dovozců baleného zboží. Ti platí do systému podle hmotnosti obalů, které uvedou na trh, a rovněž odměna pro třídičky se odvíjí od váhy vyhozeného plastu, který zpracují. Devět procent vybrané sumy putuje právě třídičkám, 78 procent městům a obcím.

„Padnou na zajištění sběrné sítě a zpětného odběru obalových odpadů v obcích, jichž je 6 114. Peníze jim kompenzují náklady na zajištění dostupnosti a obsluhy barevných kontejnerů, dotřídění sebraného obalového odpadu a zajištění jeho recyklace,“ objasnila mluvčí EKO-KOM Lucie Müllerová.

Graf zobrazující postup, jakým společnost EKO-KOM přerozděluje peníze, které do...

Graf zobrazující postup, jakým společnost EKO-KOM přerozděluje peníze, které do systému odvádějí obalové společnosti či společnosti prodávající obalové zboží.

Podle ní není potřeba systém odměn měnit, protože vývoj cen na trhu druhotných surovin už nyní reflektuje.

„Promítá se to jak do výše odměny pro obce za instalaci a obsluhu sběrné sítě, tak do odměn za dotřídění na dotřiďovacích zařízeních. Rentabilita je otázkou každého konkrétního subjektu a jeho obchodní politiky, smluvních partnerů, množství a kvality produkované druhotné suroviny,“ doplnila s tím, že se systém osvědčil i během cenové krize v roce 2009.

Krýt firmám ztráty? Obce jsou proti

Podle vyjádření ministerstva životního prostředí nebude mít kolísání cen na zavedený způsob třídění odpadů vliv. „Bude záviset na odpadovém trhu, jak se dokáže s drobnými výkyvy vypořádat. Ministerstvo nemůže zasahovat do fungování trhu, tedy výkupních cen odpadů,“ uvedla mluvčí Jana Taušová.

Zdůraznila, že podíl třídění bez ohledu na trh s druhotnými surovinami nadále roste. Zatímco v roce 2003 se v tuzemsku recyklovalo necelých 40 procent plastových odpadů, v roce 2015 už to bylo přes 61 procent (data z uplynulých let najdete zde).

Množství obalů v roce 2015 a jejich způsob využití

Množství obalů v roce 2015 a jejich způsob využití

„Budeme i nadále podporovat třídění pro splnění závazných evropských cílů. Je jen na obcích ve spolupráci s odpadovými společnostmi, aby nastavily ekonomicky vyvážený systém nakládání s odpady, který není centrálně řízený,“ doplnila mluvčí ministerstva životního prostředí.

Ani obce však nechtějí slyšet o případných dalších nákladech. „Nepočítám s tím, že by takový výpadek měly sanovat obce ze svých rozpočtů. Příspěvek EKO-KOM nekryje na sto procent náklady spojené se zavedením systému tříděného opadu v obcích, v drtivé většině to obce doplácejí z rozpočtu,“ uvedl předseda Svazu měst a obcí a starosta Kyjova František Lukl.

Je přesvědčen, že územní samosprávy v této oblasti dělají maximum. „V Kyjově jsme snížili poplatek za směsný odpad na 250 korun, abychom občany motivovali ke třídění a na skládky se toho ukládalo co nejméně. Menší obce zavádějí individuální svážení plastů od rodinných domů. Další možnosti, jak podporovat vhodnější třídění, už nemáme. Finanční, ani faktické,“ ujistil.

Pokud by v budoucnu povinnost krýt ztráty třídičkám na obecní rozpočty padla, mohlo by podle něj úsilí o třídění polevit. „Třeba by PET lahve mohly končit ve směsném odpadu. Je to citlivé téma, mělo by se dopředu řešit u jednacího stolu, případné výkyvy ale není možné řešit dalšími závazky vůči obcím,“ dodal rezolutně.

Ředitel odpadové společnosti Jiří Holešák však upozorňuje, že jako soukromá firma si nemohou dovolit činnost dotovat. „Pokud systém chceme udržet a provozovat jej dál, musíme být minimálně na kladné nule, zisk nemusí být enormní, ale musí byt. Pokud by došlo na nejhorší a obce se nechtěly na nákladech podílet, bude muset někdo jiný,“ uzavřel.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Aktivisté vnikli do dolu Bílina na Mostecku (24.6.2017)
Za vniknutí do lomu Bílina hrozí aktivistům pokuta až 15 tisíc korun

Aktivistům, kteří v sobotu pronikli do lomu Bílina u Braňan na Mostecku, hrozí pokuta až 15 tisíc korun. Police v areálu zadržela 133 lidí, většinu z nich už...  celý článek

Studentky chystají na ďáblickém hřbitově v Praze Les vzpomínek, kde se bude...
Bez obřadních síní a věnců. Česká města budují nové přírodní hřbitovy

Každého druhého zemřelého uloží čeští pozůstalí k odpočinku bez obřadu. Ve srovnání se světem nelichotivou bilanci má na svědomí hlavně snaha ušetřit, trendem...  celý článek

V karlínském přístavu se lidé osvěžovali u mlžítka (7. srpna 2015)
Tropy budou pokračovat i příští týden, trochu se ochladí až v červenci

Zbytek června bude nadprůměrně horký a deštivý. Příští týden teploty vystoupají až na 35 stupňů. V červenci se teploty vrátí k dlouhodobému průměru, zpočátku...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.