Moře u Aljašky vyplavilo desítky mrtvých velryb. Jejich zdechliny na pobřeží...

Moře u Aljašky vyplavilo desítky mrtvých velryb. Jejich zdechliny na pobřeží neunikly ani pozornosti medvědů grizzly. | foto: AP

Moře u Aljašky vydalo už třicet mrtvých velryb, vědci viní teplo a jed

  • 9
Aljašské pobřeží během léta zavalily desítky uhynulých kytovců. Od začátku května našli ochránci přírody už 30 těl mrtvých velryb různých rodů a druhů. Zatím se neví, co přesně mořské savce zabilo. Vědci zatím jejich úhyn přisuzují toxinům z řas a sinic, kterých přibylo kvůli teplé vodě.

Jen pár metrů od břehu Aljašského zálivu se ve vlhké hlíně povaluje zdechlina plejtváka. Smečka hladových medvědů grizzly, jejíž nejstatnější členové mohou vážit až 350 kilogramů, nevypadá ve srovnání s třicetimetrovým kytovcem děsivěji než kolonie hrabošů.

Podobný pohled byl donedávna jen velmi vzácný, v posledních měsících se však na Aljašce stává běžnou realitou. Na pobřeží a v okolních vodách našli lidé od začátku května už jedenáct zdechlin plejtváka myšoka, čtrnáct mrtvých keporkaků, plejtvákovce šedého a další čtyři velrybí těla, která experti amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) nedokázali identifikovat.

Mrtvá těla dalších obřích savců ještě stále čekají na objevení, předpokládá úřad. Na Aljašce už vyhlásil stav „neobvyklé úmrtnosti“ - zdechlin už moře letos vydalo třikrát víc, než by se mělo průměrně objevit za celý rok.

Velryby zřejmě zabil vodní květ

Na tělech kytovců, která se vědcům podařilo najít dříve než dravé zvěři, nejsou patrné žádné známky poranění, v pořádku jsou i vrstvy jejich podkožního tuku.

Američtí zoologové zatím provedli jen jednu pitvu, většina uhynulých savců se totiž vznáší na hladině moře a nedá se z vody vytáhnout. Zjišťování, proč ohrožení kytovci začali hromadně vymírat, podle úřadu potrvá celé měsíce, možná dokonce roky. Jednoho podezřelého už však mají, moře mohl podle vědců otrávit vodní květ.

Řasám a sinicím se v současnosti neobvykle dobře daří v dlouhém oceánském pásu, který se táhne od pobřeží Kalifornie až k Aleutským ostrovům, které oddělují Pacifik od Barentsova moře. Vzorky vodního květu odebrané nedaleko aljašského města Sand Point ukázaly podle deníku Washington Post až osmdesátkrát vyšší hladinu toxických látek, než je úřady stanovené maximum pro bezpečný kontakt s člověkem.

Aljašské druhy mizí, měsíčník připlouvá

Mořské řasy na Aljašce zkoumal Bruce Wright z Asociace Aleutských a Pribilofských ostrovů. Hladina toxinů údajně desetkrát překonala jeho osobní rekord. Tolik ještě nikdy nenaměřil, ačkoli dobře ví, kde vysoké koncentrace toxinů najít.

V okolí Aljašky se letos nečekaně začal vyskytovat téměř vyhubený měsíčník svítivý.

„Vyhledávám vysokou teplotu vody a slunečné, klidné počasí. Zdejší podmínky se pro výrazné rozšíření vodního květu zdají správné. V souvislosti s touto událostí se dá očekávat vymírání mořských savců, ptáků a ryb. Přesně to vidíme,“ říká Wright.

V severních oblastech Tichého oceánu se naopak objevují druhy, pro které bývá zdejší voda obvykle příliš studená - třeba až tunu vážící měsíčník svítivý. Téměř vyhubená ryba obývá zejména tropické oblasti, okrajově žije i v mírném klimatickém pásu.

V severním Pacifiku se v posledních letech nahromadila obrovská masa teplé vody, které klimatologové přezdívají „blob“. Teplota moře stoupá i podél západního pobřeží Spojených států, kde na jaře začalo postupně ubývat tuleňů, racků i lososů. Další teplou vodu letos k Aljašce tlačí meteorologický jev zvaný El Niňo, který podle místní pobočky televize NBC povede na aljašském území k mimořádně teplé zimě (více o jevu El Niňo se dočtete zde).


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video