Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Třicet let po založení bojují o značku Solidarita dvě největší polské strany

  4:18aktualizováno  4:18
Gdaňsk slaví 30. výročí založení prvních nezávislých odborů ve východním bloku. Oslavy ale kazí fakt, že se jich odmítl zúčastnit první předseda Solidarity Lech Walesa. Dnes je hnutí podle Macieje Ruczaje z Polského institutu především marketingovou značkou, o kterou bojují dvě největší politické strany.

Muž prochází kolem zdi s nápisem Solidarita v polském Gdaňsku. (25. srpna 1980) | foto: Profimedia.cz

Šestašedesátiletý Walesa oznámil, že je příliš unavený a oslav 30. výročí podpisu tzv. Gdaňské dohody, na jejímž základě Solidarita vznikla, se nezúčastní.

Za jeho neúčastí je však spíše hluboký rozpor se současným vedením Solidarity. Někdejší první nekomunistický prezident Polska hnutí vyčítá, že se plete do politiky a podporuje opoziční stranu Právo a spravedlnost. Před čtyřmi roky dokonce ze Solidarity vystoupil.

Maciej Rucaj z Polského institutu tvrdí, že přestože je Solidarita dnes už spíše historickou záležitostí, má stále politický náboj. "Solidarita je nyní ceněnou 'marketingovou značkou' a dvě hlavní politické síly (vládní Občanská platforma Donalda Tuska a opoziční Právo a spravedlnost Jaroslawa Kaczynského, pozn. red.) bojují o to, kdo z nich bude vnímán jako opravdový dědic této tradice," soudí Ruczaj.

Lech Walesa po podání registrace Solidarity u zemského soudu ve Varšavě. (24. září 1980)

Lech Walesa po podání registrace Solidarity u zemského soudu ve Varšavě. (24. září 1980)

Most přes komunismus, romantická vzpomínka i výčitka

Současné oslavy mají podle něj pro Poláky význam v několika rovinách. Solidarita především představuje most, který spojuje historické polské republiky s tou současnou a překlenuje dobu komunismu.

"Dává určitou kontinuitu snahám o nezávislý a svobodný stát. Zapadá do dlouhé řady, která začíná povstáními proti Rusku v 19. století a pokračuje přes odboj během druhé světové války," tvrdí Ruczaj.

Manželství po 30 letech

Dnešní Solidarita očima legendárního organizátora stávek

Za druhé je Solidarita nostalgickou vzpomínkou. "Období od srpna 1980 do prosince 1981 (tedy do okamžiku, kdy bylo hnutí potlačeno komunisty) je v Polsku nazýváno 'karneval svobody'. Došlo k obrovskému uvolnění poměrů, lidé se přestali bát režimu a naopak si začali uvědomovat svoji sílu jako občanské společnosti," vysvětluje Ruczaj tehdejší náladu ve společnosti.

V neposlední řadě je podle něj vzpomínka i velkou výčitkou vůči současnému Polsku, které v mnoha ohledech nedokázalo naplnit tehdejší očekávání, ať už v oblasti ekonomické ale především sociální.

Zaměstnanci loděnic v polském Štětíně si čtou týdeník Jednota, vydávaný stávkovým výborem. (24. srpna 1980)

Zaměstnanci loděnic v polském Štětíně si čtou týdeník Jednota, vydávaný stávkovým výborem. (24. srpna 1980)

Stávka v loděnicích

Koncem sedmdesátých let bylo komunistické Polsko hospodářsky na kolenou. V obchodech výrazně podražily potraviny a v červenci 1980 na jihu země vyšli dělníci do ulic. Vlna nespokojenosti s poklesem životní úrovně se valila Polskem na sever.

V srpnu dorazila vlna okupačních stávek do k břehům Baltu. Stávkující z gdaňských továren předložili komunistické nomenklatuře seznam jednadvaceti požadavků. Dělníci se dožadovali především práva na nezávislé odborové organizace.

Chci vědět, kdo mi zabil kamaráda

Rozhovor s polským novinářem, který bojuje za lustrace

Komunisté pod dojmem masových protestů přistoupili na jednání se zástupci stávkujících. Poslední srpnový den kývli na jejich hlavní požadavek a připustili existenci svobodných odborů.

Na základě tzv. Gdaňské dohody vznikla v polovině září první nezávislá odborová organizace ve východním bloku. Celé jméno nezávislých odborů znělo Nezávislý samosprávný odborový svaz "Solidarita" a v jejím čele stanul šestatřicetiletý elektrikář z gdaňských loděnic Lech Walesa.

Stávka v polských loděnicích v Gdaňsku trvala od 13. do 31. srpna. Skončila dohodou s polskou vládou. (18. srpna 1980)

Stávka v polských loděnicích v Gdaňsku trvala od 13. do 31. srpna. Skončila dohodou s polskou vládou. (18. srpna 1980)

Od zákazu k triumfu ve volbách

Nové hnutí s masovou základnou zásadně ohrožovalo mocenský monopol vládnoucí Polské sjednocené dělnické strany (PSDS). Obzvláště poté, kdy se ze Solidarity začalo ozývat volání i po politických reformách. První tajemník PSDS Wojciech Jaruzelski 13. prosince 1981 nechal pozatýkat vedení Solidarity a v zemi vyhlásil výjimečný stav.

Přestože byla Solidarita v říjnu následujícího roku zakázána, komunistické bezpečnostní orgány nedokázaly jejímu ilegálnímu působení nikdy zabránit. Hnutí slavilo úspěchy díky spojením s katolickou církví a polskou inteligencí. Na její stranu se připojil i papež Jan Pavel II. a v postavě kněze Jerzyho Popieluzska zavražděného tajnou policií získala Solidarita svého mučedníka. (V Polsku blahořečili kněze, kterého v 80. letech zavraždila tajná policie)

Pod tlakem protestů vyvolaných vysokou inflací na jaře 1988 komunistický režim Solidaritu opět legalizoval a dohodl se s ní na částečně svobodných volbách. Ty se o rok později proměnily v triumf Solidarity. Její kandidát Tadeusz Mazowiecki se stal prvním polským nekomunistickým premiérem od konce druhé světové války.

Lech Walesa (uprostřed) se modlí spolu s ostatními stávkujícími  zaměstnanci v loděnicích v polském Gdaňsku. (28. srpna 1980)

Lech Walesa (uprostřed) se modlí spolu s ostatními stávkujícími zaměstnanci v loděnicích v polském Gdaňsku. (28. srpna 1980)

Vítězství však zároveň odstartovalo proces postupného rozpadu Solidarity. Nezávislý samosprávný odborový svaz "Solidarita" existuje dodnes, ale o svém někdejším masovém členství a vlivu na polskou politiku si může už jen nechat zdát.

Mladí Poláci si ale význam hnutí uvědomují. "Myslím si, že většina lidí dokáže tradici Solidarity odlišit od současných politických tahanic. Mladá generace Solidaritu zná a myslím, že je na ní pyšná - koneckonců ji tvořili jejich rodiče, takže nejde o události z 'pravěku'," tvrdí Maciej Ruczaj.

"Větší mezeru bych viděl v propagaci Solidarity mimo hranice Polska. Zatím se nedaří zakotvit obraz brány gdaňských loděnic v srpnu 1980 v světovém veřejném mínění jako alespoň stejně významný symbol pádu komunismu, jakým je pád berlínské zdi," lituje Ruczaj.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ulice Barcelony den po teroristickém útoku (18. srpna 2017)
Nebyla to náhoda. V Katalánsku kvete džihád, chybí bariéry proti teroru

Španělsku se dlouhá léta teroristické útoky vyhýbaly, čtvrteční atentát v Barceloně ale národu připomněl, že se jim nedá zcela předejít, píší španělská média....  celý článek

Španělští policisté zastřelili ve městě Cambrils pětici teroristů, kteří...
Policie hledá teroristu z Barcelony, v Cambrils zabila pět útočníků

Španělská policie zabila v noci na pátek pět lidí, kteří se v autě ve městě Cambrils snažili porážet chodce. Pachatelé před tím zranili šest civilistů a...  celý článek

Britská herečka Laila Rouassová v seriálu Holby City
Herečka se v Barceloně schovala do mrazáku, z úkrytu pilně tweetovala

Herečka Laila Rouassová z britského seriálu Holby City se během čtvrtečních teroristických útoků v Barceloně ukryla v mrazáku. Na Twitteru svým fanouškům...  celý článek

Jsem těhotná a partner mi zahnul. Přesto zůstávám
Jsem těhotná a partner mi zahnul. Přesto zůstávám

Jak se jiné ženy postavily k nevěře a co jim pomohlo.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.