Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vraha Holuba pomohl usvědčit i otisk ucha, sám žádal trest smrti

  18:01aktualizováno  18:01
Jen několik týdnů pobyl na svobodě pětadvacetiletý Jan Holub, který se na jaře 1985 vrátil z vězení, kde si odseděl pět let za znásilnění a vydírání. Zaútočil totiž znovu, tentokrát ale znásilněnou ženu zavraždil. Policii tvrdil, že dostal strach a zpanikařil. Výslech končil slovy, že si přeje smrt. V neděli to bude přesně 30 let, co byl popraven - 10. dubna 1986.

„Já všeho moc hrozně lituji a přeji si, aby mně dali trest smrti,“ končil Holub výpověď na policii 21. července 1985. Mluvil o vraždě ženy, kterou potkával na zastávce. Bydleli ve stejné ulici. Zdena Minaříková se mu líbila, ale nic o ní nevěděl. Na veřejnosti drobnou černovlásku neoslovil. Náhodou se od známého dozvěděl, kde bydlí, a že žije sama s malou dcerou. Teprve pak se rozhodl k činu.

Na její byt nejprve opakovaně zvonil ještě v den, kdy zjistil, kde bydlí. Žena nebyla doma, tak nechal u sousedky číslo do bytu rodičů, kde po propuštění z vězení přebýval. Večer mu pak už Minaříková neotevřela s tím, že je pozdě.

Příští den, 19. července, trávil skoro celý v restauracích, jak bylo u něj obvyklé. Z vězení se vrátil jen o několik týdnů dříve 8. června. Dohodl se na práci závozníka pro ČSAD, ale nikdy tam nenastoupil.

Fotogalerie

Brzy po návratu začal pít. Jak tvrdil - v průměru to mělo být patnáct piv a k tomu panáky vodky, gruzínského koňaku či jiného alkoholu. Jako rekord uvedl třicet vypitých piv za den.

Osudného dne vyrazil kolem půl šesté večer k Minaříkové. Vyzbrojil se na to nožem. „Abych se cítil jistější a mohl jím pohrozit Minaříkové,“ vypověděl na policii. Ženě se představil jako známý jejího bývalého manžela. Chvíli spolu mluvili, pak vytáhl nůž a donutil jí, aby ho pustila dovnitř. Tam se musela svléknout a on ji znásilnil.

Prakticky stejný průběh mělo i znásilnění, za které byl Holub odsouzen v minulosti. I v roce 1978 například donutil oběť, aby si oblékala různé kalhotky a dělala mu promenádu. Tentokrát policistům tvrdil, že ho k tomu inspiroval časopis Žena a život, který měla Minaříková v bytě.

Minaříkovou nakonec svázal. Podle jeho výpovědi se nebránila, když jí vysvětlil, že to dělá proto, aby ho hned neprozradila.

Holub tvrdil, že pak chtěl odejít, jenže žena sebou začala škubat. Zareagoval tak, že jí začal škrtit. Když kopala, odběhl pro nůž, bodl ji a zabil. Potom byt zamkl a odešel. To bylo kolem půl desáté večer. Právě v tuto dobu měla přijít Minaříkové návštěva. Sama mu o tom řekla. V bytě zůstala jen oběť, malou dceru totiž ten den poslala na tábor.

Chtěl jsem se zabít, tvrdil později vrah

Holub znalcům později tvrdil, že chtěl následně skočit pod vlak, nebo se oběsit. Na krku měl odřeninu, která podle lékařů mohla (a nemusela) být od pokusu o oběšení. Provaz se nikdy nenašel. U známého si vyčistil kalhoty a půjčil jinou košili. Nakonec ho zadržela na ulici „pátrací hlídka“. K činu se přiznal.

Důkazů proti němu byla celá řada, mimo jiné i otisk ucha, který zanechal na dveřích do bytu, když poslouchal, zda je na chodbě klid a může vyjít z bytu. Někdy se uvádí, že je to první případ, kdy soud uznal otisk ucha jako důkaz. Martin Vomáčka z Kriminalistického ústavu Praha to však zpochybnil. Podle něj učebnice, například z padesátých let, zmiňují i starší případy.

Znalci o Holubovi psali jako o psychopatické, nezdrženlivé, agresivní osobnosti o sadistovi a alkoholikovi. Připomněli, že Holubův otec, také alkoholik, spáchal sebevraždu, když byl obviněný ještě jako předškolák. S nevlastním otcem pak mladík vycházel celkem dobře, ale ve škole měl problémy. Od malička měl problémy s vrstevníky, mlátil je, pustil se i do jedné z matek spolužáků.

Podle expertů však nebyl duševně nemocný, byl si vědom svých činů a byl za ně zodpovědný. Při této příležitosti připomněli, že si o Minaříkové předem zjišťoval, kdy chodí domů, kde má dceru a podobné pro něj důležité informace. Po vniknutí do bytu pak nejprve zavřel okna, aby nebyl slyšet křik. To vše svědčilo o tom, že jeho ovládací schopnosti byly zachovány.

Pokud se týká možnosti nápravy, tu znalci prakticky vyloučili. „U takto strukturované osobnosti, kde chybí positivní životní cíle, hodnotnější zájmy, vytrvalost v práci, kladné citové vztahy, snaha o přizpůsobení se požadavkům společnosti a vlastní motivace k nápravě a léčbě, nemají se výchovné ani léčebné snahy o co opřít a samotná inteligence nebo určitá schopnost sebekritiky pochopitelně nepostačuje,“ napsali v dobové zprávě.

Soudy tak nakonec vyhověly přání Holuba, které vyslovil při výslechu, a rozhodly, že bude popraven. Trest byl vykonán 10. dubna 1986.



Po stopách vrahů s Jiřím Pánkem




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.