Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Je jim třicet a jsou nahoře. Mladí politici vzpomínají na Listopad

  8:32aktualizováno  8:32
Na důležité posty v Pardubickém kraji nastupují lidé, kteří si dění po 17. listopadu 1989 vybavují jen obtížně. Před 23 lety totiž chodili na základní školu a jen tušili, co se kolem nich děje. Co si dnes myslí o sametové revoluci?

Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (vlevo), kastelánka litomyšlského zámku Zdeňka Kalová a poslanec ČSSD Jan Chvojka. | foto: Koláž - iDNES.cz

Jak vzpomíná na přelomové události dnes třicetiletý hejtman Martin Netolický a nebo jeho vrstevníci ve Sněmovně či na radnicích? Společenský převrat v listopadu 1989 si třicátníci vybavují většinou jako sérii obrazů. Vidí před sebou gesta, symboly a mnozí ještě dnes vzpomínají na nadšení, kterému nerozuměli.

MF DNES oslovila úspěšné lidi v Pardubickém kraji, pro které převrat v roce 1989 neznamenal životní zlom, ale jen epizodu uprostřed dětství. Tak jako tomu bylo u hejtmana Martina Netolického. Tehdy mu bylo sedm let a na základní školu chodil teprve necelé tři měsíce.

"Možná překvapím, ale útržkovitě si pamatuji, jak jsme situaci sledovali ve sdělovacích prostředcích, zvláště potom přímé přenosy televize a rozhlasu z demonstrací na Letné. Vzpomínám si také na rezignaci Gustáva Husáka a volbu Václava Havla prezidentem republiky," říká Netolický.

1.Den D

Nikdo už neví, co dělal 17. listopadu. Hejtman Martin Netolický je výjimka. Jako jeden z mála z generace třicátníků totiž ví, co přesně dělal 17. listopadu. Pochopitelně mu to prozradili rodiče.

"V té době jsem byl žákem první třídy. Podle vyjádření mých rodičů jsem byl v pátek 17. listopadu 1989 se známými v kině na nějakém dětském filmu," řekl.

Většina třicátníků netuší, kde byla. "Určitě nic zvláštního se ten den nedělo. Nevím, jak jsem ho strávil - normálně, klasicky. Chaos vypukl až pak," říká starosta Svitav David Šimek.

2.Vzpomínky na listopad. Spousta barevných obrazů

David Zandler, který nedávno vyhrál výběrové řízení na ředitele příspěvkové organizace Zámecké návrší v Litomyšli, si vybavuje televizní záběry sanitky, jak se prodírá zaplněnou Letnou.

Bylo mu tehdy osm let. "Sanitka. Sundávání obrazu Gustáva Husáka. Sirky s Václavem Havlem. Nadšení lidí v televizi. Prožíval jsem to spíše obrazově, než abych si uvědomoval, co se děje," uvedl Zandler.

Starosta Svitav David Šimek si zase vybavuje zvláštní atmosféru, která ve škole nastala v pondělí 20. listopadu. Po pátečním zákroku na Národní třídě nikdo netušil, co všechno přijde. "Seděli jsme ve škole, žáci i učitelé, a nikdo nevěděl, co se děje," řekl Šimek, který tehdy chodil do sedmé třídy základní školy.

3.Změny ve školách. Demokracie. A povinně!

Po pádu komunistů však přišly rychlé změny i do škol.

"Přerod jsem zaznamenal ve škole, kdy učitelky poměrně násilně po nás chtěly, abychom jim neříkali soudružky, ale paní učitelky. Naše třídní to po nás vyžadovala velmi vehementně, aniž by nám někdo vysvětlil proč. Prostě jsme byli donuceni se přeorientovat na demokracii," říká vedoucí Smetanova domu v Litomyšli Leoš Krejčí.

Stejný zážitek má i tehdy devítiletý poslanec sociální demokracie Jan Chvojka z Chrudimi.

"Měsíc předtím byli zatvrzelými komunisty, a najednou bazírovali na tom, aby děti nikomu neříkaly soudružko. Ta změna názorů byla mimořádně rychlá," řekl Chvojka.

4.Euforie a zklamání? Ne, děti to braly s rezervou

Bezprostředně po revoluci zasáhla celou společnost vlna euforie, kterou po několika měsících vystřídalo vystřízlivění. Děti to ale vnímaly úplně jinak.

"Jsem z malé vesničky na jižní Moravě. Pamatuju si, že jsme měli zapnutou televizi a sledovali události. Tu euforii jsem vnímala jako malé dítě, které tomu nerozumí, nechápe," říká nová litomyšlská kastelánka Zdeňka Kalová, tehdy osmiletá.

Její vrstevník Leoš Krejčí dokonce přiznává, že si ničeho nevšiml. "Žádný přerod jsem nezaznamenal. Naše rodina nebyla nijak materiálně založená, dostal jsem to hlavní -mateřskou lásku a bylo mi v podstatě jedno, kde žiji, na kterém kontinentu," vzpomíná. Pro děti podle něj nebylo ani podstatné, co přišlo pak.

"Dříve jsme jezdili na dovolenou k Balatonu. A bylo by nám myslím jedno, jestli jsme tam nebo na Bahamách. Byl jsem šťastné dítě," říká.

5.Ve školách i doma se dýchalo lépe

Ale už pár měsíců po státním převratu děti zjistily, že ve školách nejsou jen nové knížky, ale i větší klid a svoboda.

"Vždycky se mne jednou za měsíc ptali, kdy už konečně přijdu do pionýra. Tak tohle přestalo. Už nikdo do ničeho nikoho nenutil. Všichni byli demokrati," říká sarkasticky poslanec Chvojka.

Ve školách, kde nutili o přestávkách děti pochodovat jen v jednom směru, toho nechali. A samozřejmě život mnoha rodin se změnil. "Moje maminka za komunistů nemohla studovat, a teď si mohla konečně splnit sen a dodělat vysokou školu," říká Zdeňka Kalová.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Sami zahraniční vojáci často nechápali, kde jsou a z jakého důvodu.
Prázdné obchody a návrat strachu, vzpomíná pamětník na srpen 1968

Brzy nad ránem je vzbudil telefon. „Obsadili nás,“ ozvalo se ve sluchátku. Byla středa 21. srpna 1968, letiště i centrum Prahy už kontrolovaly tanky. Mladí...  celý článek

Ilustrační snímek
Mládež zneužívala léky na kašel k vyvolání halucinací. Nově jsou na předpis

Dva léky na kašel s obsahem dextromethorfanu jsou nově jen na předpis. Tablety Stopex a pastilky Vicks Meddex s medem byly podle Státního ústavu pro kontrolu...  celý článek

Ilustrační snímek
Teploty se budou na přelomu srpna a září průměrně pohybovat okolo 24 °C

Průměrné denní teploty během následujících čtyř týdnů klesnou, zůstanou však na dlouhodobém průměru. Průměrné by na přelomu prázdnin a školního roku měly být i...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.