"Soud vás odsuzuje k jedenácti letům vězení," vynesl předsedající soudce Richard May verdikt, který se považuje za nejdůležitější soudní rozhodnutí Spojených národů v této dekádě.
Dvaasedmdesátiletá Plavšičová už dříve přiznala odpovědnost za válečná zvěrstva, která provázela konflikt muslimů a Chorvatů v letech 1992 až 1995. Podle odhadů v bosenské válce zahynulo nebo zmizelo 200 tisíc lidí.
Žalobce žádal pro političku přezdívanou "Železná lady" trest od 15 do 25 let. Obhájci ale namítali, že by se to vzhledem k věku Plavšičové rovnalo doživotí. Navrhovali nejvýše osm let.
PŘEDCHOZÍ VÝVOJ
Prokurátoři Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii žádali nejdelší možný trest. "Přiznání viny nic nemění na její trestní odpovědnosti. Kdyby se nedoznala, žádali bychom doživotí," uvedla prokurátorka Carla Del Ponteová.
Del Ponteová má za to, že Plavšičová, jakkoli svou vinu přiznala, neprošla "touto cestou až do konce", protože nechtěla s obžalobou spolupracovat jako svědkyně v jiných procesech.
Prokurátorka sice výslovně nezmínila proces se Slobodanem Miloševičem, ale je jasné, že její svědectví by mělo mimořádnou váhu. Plavšičová nicméně v písemné výpovědi obvinila jugoslávského exprezidenta z etnických čistek.
Bývalá bosenskosrbská prezidentka je jedinou ženou, proti níž bylo vzneseno obvinění ze zločinů proti lidskosti. Svou vinu přiznala, proto soud upustil od běžného procesu a vyšetřování vyvrcholilo slyšením.
Proti obviněné vypovídaly i dvě osobnosti mezinárodního formátu, bývalá americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová a někdejší vysoký představitel Evropské unie v Bosně Carl Bildt. - více zde
Tribunál vyslechl i samotnou Plavšičovou, která do jisté míry přiznala svou spoluúčast na krutostech proti příslušníkům nesrbských národností v Bosně.
Exprezidentka se obětem omluvila. "Pocit odpovědnosti za tak velké lidské utrpení ve mně bude stále přetrvávat," řekla Plavšičová.
Jako jediný vysoký bosenskosrbský představitel se v lednu 2001 dobrovolně vydala Haagu. Původně trvala na své nevině, pokud jde o obvinění z válečných krutostí a ze zločinů proti lidskosti.
Poté změnila postoj a připustila odpovědnost za zločiny spojené s rasovým, náboženským a politickým pronásledováním. "Mám velké výčitky svědomí," zdůvodnila změnu svého postoje. - více zde
 Bezpečnostní služba přivádí bývalou bosenskosrbskou prezidentku Biljanu Plavšičovou před Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii v Haagu. (16. prosince 2002) |
