Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Tribunál potrestal Plavšičovou 11 lety

  16:22aktualizováno  16:22
Biljana Plavšičová půjde na jedenáct let za mříže. Haagský tribunál potrestal bosenskosrbskou exprezidentku za zločiny proti lidskosti, spáchané během bosenské války v letech 1992 až 1995. Plavšičová se už předem přiznala.

"Soud vás odsuzuje k jedenácti letům vězení," vynesl předsedající soudce Richard May verdikt, který se považuje za nejdůležitější soudní rozhodnutí Spojených národů v této dekádě.

Dvaasedmdesátiletá Plavšičová už dříve přiznala odpovědnost za válečná zvěrstva, která provázela konflikt muslimů a Chorvatů v letech 1992 až 1995. Podle odhadů v bosenské válce zahynulo nebo zmizelo 200 tisíc lidí.

Žalobce žádal pro političku přezdívanou "Železná lady" trest od 15 do 25 let. Obhájci ale namítali, že by se to vzhledem k věku Plavšičové rovnalo doživotí. Navrhovali nejvýše osm let.

PŘEDCHOZÍ VÝVOJ
Prokurátoři Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii žádali nejdelší možný trest. "Přiznání viny nic nemění na její trestní odpovědnosti. Kdyby se nedoznala, žádali bychom doživotí," uvedla prokurátorka Carla Del Ponteová.

Del Ponteová má za to, že Plavšičová, jakkoli svou vinu přiznala, neprošla "touto cestou až do konce", protože nechtěla s obžalobou spolupracovat jako svědkyně v jiných procesech.

Prokurátorka sice výslovně nezmínila proces se Slobodanem Miloševičem, ale je jasné, že její svědectví by mělo mimořádnou váhu. Plavšičová nicméně v písemné výpovědi obvinila jugoslávského exprezidenta z etnických čistek.

Bývalá bosenskosrbská prezidentka je jedinou ženou, proti níž bylo vzneseno obvinění ze zločinů proti lidskosti. Svou vinu přiznala, proto soud upustil od běžného procesu a vyšetřování vyvrcholilo slyšením.

Proti obviněné vypovídaly i dvě osobnosti mezinárodního formátu, bývalá americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová a někdejší vysoký představitel Evropské unie v Bosně Carl Bildt. - více zde

Tribunál vyslechl i samotnou Plavšičovou, která do jisté míry přiznala svou spoluúčast na krutostech proti příslušníkům nesrbských národností v Bosně.

Exprezidentka se obětem omluvila. "Pocit odpovědnosti za tak velké lidské utrpení ve mně bude stále přetrvávat," řekla Plavšičová.

Jako jediný vysoký bosenskosrbský představitel se v lednu 2001 dobrovolně vydala Haagu. Původně trvala na své nevině, pokud jde o obvinění z válečných krutostí a ze zločinů proti lidskosti.

Poté změnila postoj a připustila odpovědnost za zločiny spojené s rasovým, náboženským a politickým pronásledováním. "Mám velké výčitky svědomí," zdůvodnila změnu svého postoje. - více zde

Bezpečnostní služba přivádí bývalou bosenskosrbskou prezidentku Biljanu Plavšičovou před Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii v Haagu. (16. prosince 2002)

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační foto
Také jsem obtěžoval ženy, kál se izraelský rabín v modlitbě

Do kampaně upozorňující na skryté sexuální násilí a přehlížené obtěžování se hromadně zapojily také izraelské židovky. Pozornost vzbudilo i pokání rabína, jenž...  celý článek

Bouře Ophelia obrátila v Anglii tok vodopádu vzhůru nohama
VIDEO: Bouře Ophelia převrátila vodopád. Voda crčela vzhůru

Bouře Ophelia na Britských ostrovech vyvracela stromy, ničila střechy i sloupy elektrického vedení. Sílu větru, který na severu Anglie a ve Skotsku dosahoval...  celý článek

Útok na policejní komplex ve městě Gardez na jihovýchodě Afghánistánu (17....
Islamisté přepadli základnu v Kandaháru, zabili 43 afghánských vojáků

Nejméně 43 afghánských vojáků zahynulo v noci na čtvrtek při útoku islamistického hnutí Taliban na armádní základnu v provincii Kandahár na jihu Afghánistánu....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.