Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Tribunál obvinil bývalého velitele muslimské policie

  22:42aktualizováno  22:42
Bosenský tribunál obžaloval z válečných zločinů někdejšího šéfa policejní jednotky bosenských Muslimů Zijada Kurtoviče. Úřad ho viní z trýznění chorvatských zajatců a civilistů v Mostaru. Ve Švédsku také zemřel bosenský Srb Miroslav Deronjič, který si ve vězení odpykával trest za zločiny proti lidskosti.

Čtyřicetiletý Zijad Kurtovič velel v roce 1993 v Mostaru vojenské policii. "V mnoha opakovaných případech fyzicky a duševně týral civilisty a válečné zajatce," praví se v obžalobě. Mučení se odehrávalo v katolickém chrámu, nalézajícím se mimo město.

Kurtovič podle žalobců také nařídil, aby chorvatští civilisté byli použiti jako lidské štíty na frontové linii mezi Chorvaty a Muslimy.

Obě etnika sice v bosenské válce většinou bojovala bok po boku proti bosenským Srbům, avšak během 11 měsíců na přelomu let 1993 a 1994 válčila také mezi sebou.

Hlavní podezřelé z válečných zločinů stíhá Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) se sídlem v Haagu, ale méně významné pachatele přenechává místním tribunálům v Bosně, Srbsku či Chorvatsku. Spravedlnosti však nadále unikají bývalý vůdce bosenských Srbů Radovan Karadžič a jejich vojenský velitel Ratko Mladič.

Také ze Švédska přišla zpráva týkající se válečného zločince - zemřel bosenský Srb Miroslav Deronjič, který si odpykával od listopadu 2005 v tamějším vězení trest za zločiny proti lidskosti. Svého času býval stranickým zástupcem Karadžiče.

"Zemřel dnes ráno. Trpěl rakovinou a už několik týdnů byl v nemocnici," řekl agentuře AFP mluvčí švédského ministerstva spravedlnosti. Deronjič se před haagským tribunálem doznal, že na počátku bosenské války v roce 1992 nařídil útok na ves Glogova u Bratunace na východě země.

"V důsledku útoku bylo zabito čtyřiašedesát muslimských vesničanů. Obydlí Muslimů, jakož i mešita byly zničeny. Valná část vsi byla srovnána se zemí," uvedl před soudem. Odsouzen byl v březnu 2004 k deseti letům vězení a tento verdikt posléze potvrdil i odvolací senát. Poté byl předán k odpykání trestu do Švédska.

Deronjič byl dosud jedinou osobou odsouzenou za zločiny spáchané v okolí Bratunace. Město bylo na počátku války stejně jako zbytek východní Bosny, kde tehdy žili převážně Muslimové, obsazen bosenskosrbskými silami, které tam zahájily etnické čistky, vyháněly obyvatele jiné než srbské národnosti a povraždily mnoho civilistů.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
V polském nákupním centru útočil muž s nožem, pobodal deset lidí

V nákupní centru v polském městě Stalowa Wola pobodal 27letý muž deset lidí, jedna žena na následky zranění zemřela. Policie útočníka zadržela. Při výslechu...  celý článek

Základní škola Rudé armády v čínské provincii S'-čchuan (21. ledna 2015)
Čínští komunisté bojují o dětské duše, ideologická výchova přitvrzuje

Čínská komunistická strana ve snaze udržet si loajalitu nastupujících generací zásadním způsobem reformovala ideologickou výchovu na školách. Učitelé studentům...  celý článek

Zaměstnanci afghánské bezpečnostní jednotky vyšetřují výbuch automobilu, který
Sebevražední útočníci se odpálili v afghánských mešitách, zabili 63 lidí

Nejméně 63 mrtvých a desítky zraněných si v pátek vyžádaly dva sebevražedné útoky na afghánské mešity. Nejprve se odpálil útočník v šíitské mešitě v metropoli...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.