Čtyřicetiletý Zijad Kurtovič velel v roce 1993 v Mostaru vojenské policii. "V mnoha opakovaných případech fyzicky a duševně týral civilisty a válečné zajatce," praví se v obžalobě. Mučení se odehrávalo v katolickém chrámu, nalézajícím se mimo město.
Kurtovič podle žalobců také nařídil, aby chorvatští civilisté byli použiti jako lidské štíty na frontové linii mezi Chorvaty a Muslimy.
Obě etnika sice v bosenské válce většinou bojovala bok po boku proti bosenským Srbům, avšak během 11 měsíců na přelomu let 1993 a 1994 válčila také mezi sebou.
Hlavní podezřelé z válečných zločinů stíhá Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) se sídlem v Haagu, ale méně významné pachatele přenechává místním tribunálům v Bosně, Srbsku či Chorvatsku. Spravedlnosti však nadále unikají bývalý vůdce bosenských Srbů Radovan Karadžič a jejich vojenský velitel Ratko Mladič.
Také ze Švédska přišla zpráva týkající se válečného zločince - zemřel bosenský Srb Miroslav Deronjič, který si odpykával od listopadu 2005 v tamějším vězení trest za zločiny proti lidskosti. Svého času býval stranickým zástupcem Karadžiče.
"Zemřel dnes ráno. Trpěl rakovinou a už několik týdnů byl v nemocnici," řekl agentuře AFP mluvčí švédského ministerstva spravedlnosti. Deronjič se před haagským tribunálem doznal, že na počátku bosenské války v roce 1992 nařídil útok na ves Glogova u Bratunace na východě země.
"V důsledku útoku bylo zabito čtyřiašedesát muslimských vesničanů. Obydlí Muslimů, jakož i mešita byly zničeny. Valná část vsi byla srovnána se zemí," uvedl před soudem. Odsouzen byl v březnu 2004 k deseti letům vězení a tento verdikt posléze potvrdil i odvolací senát. Poté byl předán k odpykání trestu do Švédska.
Deronjič byl dosud jedinou osobou odsouzenou za zločiny spáchané v okolí Bratunace. Město bylo na počátku války stejně jako zbytek východní Bosny, kde tehdy žili převážně Muslimové, obsazen bosenskosrbskými silami, které tam zahájily etnické čistky, vyháněly obyvatele jiné než srbské národnosti a povraždily mnoho civilistů.
