Ondřej Suchý se stal mým kamarádem kdysi v mládí, a je jím dodnes. To říkám předem. Nerad bych čelil obviněním, že žiju v hříchu výslovného střetu zájmů - a nedokázal jsem to přiznat.
Ondřej Suchý píše knihy o osudech - a často neznámých osudech! - předních osobností dějin českého umění, obzvláště filmového a jevištního. Jeho knížky mám moc rád, protože nesklouzávají k lechtivým příhodám, i když často poodhalí, ba co dím, přímo odhalí věci, o nichž mimo odborníků neměla veřejnost zdání. Hlavní zásluhou této tvorby Ondřeje Suchého (1945) je pak to, že životy a dílo svých hrdinů zasazuje do přímé souvislosti s dobou, v níž žili a tvořili. A tím se dostávám k jeho nejnovější knížce Tři životy Lídy Baarové. Je podle tím dosud naprosto nejlepším, co kdy napsal.
Lída Baarová - Panenství 1937
Napište o mně hezky, Františku
Osobnost herečky Lídy Baarové je ohromně rozporuplná. Stejně takové jsou pokusy o její životapisy. Ondřej Suchý vycházel z jejich srovnání. Začal přepisem osmnácti hodin magnetofonových záznamů rozhovorů, které s ní vedl Josef Škvorecký. Z nich vzešlá knížka Útěky vyšla původně (1983) v nakladatelství 68 Publishers v kanadském Torontu.
Když v Praze padla vláda jedné strany, začalo se mluvit o možnosti, že by Útěky vyšly i v Československu. Baarová se musela leknout. Jedním ze stupínků k její proslulosti, ať blahé nebo neblahé, totiž byl její vztah k hlavnímu propagandistovi nacistického Německa Josefu Goebbelsovi, a také její známost s Goebbelsovým přímým nadřízeným, Adolfem Hitlerem. Se Škvoreckým o tom všem hovořila poměrně otevřeně.
Obal knihy Ondřeje Suchého o Lídě Baarové
O knizeOndřej Suchý: Tři životy Lídy Baarové Fotografie různí autoři. Redigovala Šárka Kadlecová. Vydala Euromedia Group - Ikar, Praha 2010, 216 stran + 24 stran přílohy, doporučená cena 229 korun. |
Lída Baarová při oslavě sedmdesátých narozenin (Vídeň)
Ondřej Suchý věří, že Baarová hovořila nejotevřeněji a nejpravdivěji se Škvoreckým. Soudí též, že Škvoreckého přepis (a výklad) její výpovědi je nejpřesnější. Nebudu se rozepisovat o podrobnostech jeho argumentace, pořiďte si Suchého knížku a suďte sami; osobně s ním ovšem souhlasím. Jenže Ondřej Suchý udělal něco zajímavého navíc. Nespokojil se s tím, že se na Lídu Baarovou ptal těch jejích současníků, kteří s ní přišli do styku pracovně i soukromě. Požádal o názory též několik mladých lidí, dnešních dvacátníků, kteří se zajímají právě o dějiny českého filmu, a které zaujal i osud Baarové.
(Zde je třeba poznamenat, že Lída Baarová si svoji prapodivnou aféru s Goebelsem a známost s Hitlerem v poválečném Československu sice odskákala, jenže zmizela včas, takže se jako jedna z mála Češek stačila proslavit jako herečka evropského formátu. Horší však bylo, že si útěky Lídy Baarové odskákali její příbuzní.)
Lída Baarová - Darmošlapové (1953)
Generační různice
Rozdíl mezi názory pamětníků a spolupracovníků, a názory těch, kteří Baarovou znají pouze z dějepisu, stojí za to! Mezi pamětníky a spolupracovníky se sice najdou tací, kteří nad hereččinými indiskrecemi pokrčí rameny a připíší je mladické nerozvážnosti sice krásné, ale jinak ohromně naivní (padne v té souvislosti i slůvko pitomé) herečky, avšak mnozí jí nemíní prominout nejen milenecký poklesek s nacistou, nýbrž ani cokoliv jiného. Včetně toho, že se stala hvězdou. Nejlepší vysvětlení toho poskytla herečka Hana Vítová, ve své upřímné řeči o podstatě lidské závisti a o tom, o kolik sžíravější je závist mezi lidmi, kteří tvrdě bojují o pochybné místo na slunci, jemuž se říká hlavní role ve filmu či v divadle.
Kdežto dnešní mladí, kteří viděli filmy, v nichž Baarová účinkovala, a přečetli si o ní to, co se dá sehnat, jsou mnohem velkorysejší. Hrála Baarová skvěle? Na rozdíl od pamětníků a spolupracovníků, kteří někdy o jejím nadání pochybují, se mladí nadšenci s hodují, že osobnost Lídy Baarové z jejich filmů přímo vyzařovala, byť často jinak šlo film docela pitomý. A že měla techtle-mechtle se samotným Goebbelsem? Naivní děvčátko, navíc je měla v době, kdy ještě nebyla známa nacistická myšlenka "konečného řešení”. Pokud jde o její známost s Hitlerem, ta nikdy nezašla za rámec společenského setkání. Vyvolal je sám Herr Reichskanzler, neboť se domníval, že mu Lída Baarová připomíná jeho životní lásku, Angelu (Geli) Raubalovou.
Lída Baarová s Raoulem Schránilem ve filmu Za tichých nocí (1942)
Mladí příznivci Lídy Baarové se navíc ušklíbají nad výroky těch, kteří herečku odsuzují. Maji pádný argument: kdož jsi bez viny, vrhni kamenem! A vůbec, koho to zajímá, s kým sdílela lože? Zůstaly tu po ní filmy, a ty dodnes stojí za shlédnutí.
Kdo je darebák, urči si sám, vážený čtenáři
Tím Ondřej Suchý nastoluje zajímavou otázku. Třeba: slavný chilský básník Pablo Neruda (původním jménem Neftalí Ricardo Reyes Basoalto, jehož umělecký pseudonym vznikl úpravou jména českého autora Jana Nerudy), byl jako veršotepec nesporně vynikající. Mexický výtvarník José David Alfaro Siqueiros uměl malovat jako málo jiných. A oba se na pokyn Josefa Stalina aktivně podíleli na přípravě vraždy Lva Trockého. Anebo: Pablo Diego José Francisco de Paula Juan Nepomuceno María de los Remedios Cipriano de la Santísima Trinidad Ruiz y Picasso, známý zkráceně jako Pablo Ruiz Picasso, byl jedním z výtvarníků, kteří definovali moderní umění. V soukromém životě, ať už doma nebo na politické scéně, to byl darebák: prase ve vztazích soukromých, podrazák non plus ultra ve vztazích politických, řečeno co nejjemněji. Co je tedy důležitější: jejich dílo, anebo soukromé životy? Ondřej Suchý tuhle otázku klade, ale záměrně na ni neodpovídá. Správně činí: Je přece na každém z nás, jaké si vytvoříme závěry.
Lída Baarová na dovolené
Ale než si ty závěry v případě Lídy Baarové učiníme, měli bychom se vypravit do kina pro pamětníky. Dějiny jsou nejen poučné. V případě filmů s Baarovou jsou i docela zábavné.
