"Zaprvé a především bych chtěla všem říct, že jsem šťastná, že jsem opět doma s rodinou, s přáteli," vypráví usměvavá dívka z krátkého videa, které se v pondělí ráno objevilo na YouTube. Kdo by nevěděl, jaké trauma ještě před dvěma měsíci zažívala, asi by nevěřil, že jde o Amandu Berryovou.
Psí obojky, řetězy a hlad. Clevelandské ženy prožily peklo na zemi |
Sedmadvacetiletou ženu, která se začátkem května osvobodila z desetiletého zajetí v domě dvaapadesátiletého Ariela Castra z Clevelandu. A na svobodu dostala nejen sebe, ale i svou dceru, kterou počala s únoscem, a další dvě unesené Američanky: Ginu DeJesusovou a Michelle Knightovou.
"Je to neuvěřitelné. Chtěla bych poděkovat všem, kteří pomohli mně a mojí rodině dostat se přes toto martyrium. Děkuji každému, kdo nás podpořil za ten mohutný příval lásky a laskavosti. Každý den se cítím silnější a to, že mám své soukromí, mi velmi pomáhá," dodala žena, která zmizela den před svými sedmnáctými narozeninami v dubnu 2003.
Video, které trvá něco málo přes tři a půl minuty, bylo natočeno minulé úterý. Na webu se objevilo v pondělí ráno, informovala americká stanice ABC.
Berryová působí velmi klidně. Stejně jako Knightová na záznamu vystoupí s krátkým prohlášením. Nejmladší z dívek, Gina DeJesusová, naopak odpovídá na otázky kohosi za kamerou. Na videu s ní je i její otec Felix DeJesus a matka Nancy Ruizová.
Když padne otázka, co by chtěla říct, DeJesusová všem poděkuje. Pak se však slova chopí její rodiče, kteří mluví delší dobu. Ruizová vyzdvihne pomoc a podporu sousedů, kteří jim pomáhali v dobách, kdy dívky zmizely, ale i při návratu do běžného života.
"Rodiče, kteří postrádáte svoje milované dítě, prosím vás o laskavost," řekla matka Giny, která se jednoho dne roku 2004 nevrátila ze školy. Bylo jí čtrnáct let. "Počítejte se svými sousedy. Nebojte se je požádat o pomoc, protože oni vám chtějí pomoci," dodala dojatá matka.
Procházím peklem, ale jsem dost silná
Poslední z žen, které se na videu objeví, je Michelle. Dívka z oblasti Clevelandu při březích Erijského jezera zmizela jako první. Stalo se tak v roce 2002, kdy jí bylo osmnáct let. Knightová také poděkovala a zároveň řekla, že nemá strach z budoucnosti.
"Možná procházím peklem tam a zpátky, ale jsem dost silná na to, abych tak činila s úsměvem na tváři, vzpřímená a s nohama pevně na zemi. Ruku v ruce s nejlepším přítelem nenechám tuto situaci, aby mě ovlivnila, naopak já určím, jak bude vypadat," řekla hrdě jedna z trojice žen, které prožily přes deset let v zajetí, přičemž je jejich trýznitel mučil a trápil hlady.
Po dívkách na videu promluvili jejich právní zástupci, kteří ocenili chování lidí z Clevelandu a okolí. Uvedli, že mnozí dívky podporují, zároveň jim však nechávají jejich soukromí. A média se chovají stejně, uvedli právní zástupci podle serveru. Podle Jamese Wooleyho, zástupce Berryové a DeJesusové, toto video neznamená, že by se dívky začaly na veřejnosti objevovat častěji.
"Je důležité, aby každý - a především média, pochopil, že ty tři ženy stále nutně potřebují soukromí. Nechtějí mluvit o svém mnohaletém utrpení ani s novináři, ani s nikým jiným. Ještě nemohou být tak silné," řekl Wooley. Podle odborníků se duše dívek budou hojit dlouho.
Někdejší řidič školního autobusu Ariel Castro zatím ve vězení čeká na soud. Byl obviněn v 329 bodech obžaloby včetně znásilnění a únosu. Navíc čelí obvinění z vraždy nenarozeného plodu, dívky totiž uvedly, že Michelle Knightová byla nejméně jednou (zřejmě však až pětkrát) těhotná a Castro ji bil a nechával hladovět, aby potratila. Pokud by ho soud usvědčil, mohl by únosce dostat trest smrti.
