|
A co veřejnost svým zvoleným zástupcům především zazlívá? |
| 1. Politici se nezajímají o problémy a názory obyčejných lidí. |
| 2. Jsou příliš odtrženi od reality a zneužívají své imunity. |
| 3. Jsou snadno zkorumpovatelní, respektive mají k tomu velkou příležitost, protože rozhodují, jsou u moci. |
"Lidé uznávají, že dnešní politici už například nechodí nakupovat do speciálních obchodů jako komunističtí funkcionáři. Stále jsou ale přesvědčeni o platnosti hesla, že jsme si rovni, ale někteří jsme si rovnější. Typicky například v případech, kdy poruší zákon a pak se odvolávají na imunity," konstatoval autor průzkumu Jaroslav Huk.
Podotkl, že pod termínem "politik" si občané zpravidla představí člena vlády, poslance či stranického lídra, nikoli člena obecního zastupitelstva či starostu.
"Na něj si můžeme takříkajíc sáhnout, a i proto se na komunální scénu tváříme daleko líp. Když někdo nadává na politiky, tak tím většinou myslí ty takzvané lumpy nahoře," konstatoval Huk, který se sám v komunální politice pohyboval.
Naopak politické špičky lidé sledují pouze přes média, což jim v některých případech může výrazně ubírat body. Respondenti (celkem jich bylo 1660) odpovídali na otázky průzkumu v době, kdy televize vysílala několikahodinové přímé přenosy z jednání Poslanecké sněmovny, která se právě pokoušela řešit krizi v ČT.
"I to muselo mít vliv na výsledky. Navíc je známo, že si minulost vždycky tak trochu idealizujeme a pamatujeme si jenom to lepší. Já bych proto ta čísla, která hovoří v neprospěch stávající politické scény, nijak nepřeceňoval," upozornil sociolog Jaromír Volek.
Vliv médií na utváření postojů a názorů veřejnosti ve vztahu k politikům potvrzuje i Jaroslav Huk. "Kromě kritických článků v seriózních novinách mám na mysli i televizní pořady typu Kotel, který speciálně ještě víc zdůrazňuje propast mezi obyčejným lidem a politiky. Tam dokonce politik stojí proti lidu, je to smysl toho pořadu. A tím, jací lidé do takových pořadů chodí, ta bariéra pak vypadá ještě o něco větší," míní Huk.
