Belgické mušle, štrasburské hospůdky... Přesto zdejší politici přemýšlejí, jak a zda nový euronávrh o stejné výši platu (cca 9000 eur) pro všechny europoslance obkročit.
Proč? To dá rozum a "spravedlnost". Naši Bruselští by měli dvakrát víc než premiér a šestkrát víc než tuzemský poslanec. Odtrženi od "lidu" by byli ještě víc, než bývali doma.
Na evropský parlament si však domahryzové a škrti z chudších zemí jen tak nepřijdou. Navrhuje tuto návnadu: kdo bude chtít dát svým europoslancům míň, musí si je zaplatit sám. Jinak platí Brusel.
Která vláda odolá a odmítne? Evropský parlament si může štědrost dovolit. Má prst na rozpočtu unie a voliči jsou daleko. A nenapadnutelný argument? Za stejnou práci stejný plat.
Je snad dnes nějaká spravedlnost v tom, že italský europoslanec bral dosud 11 tisíc eur a tvářil se ve Štrasburku jako španělský grand a kolega ze Španěl za tři tisíce chroupe levné italské špagety?
Našinec by za zdejší plat musel bydlet v maringotce a stravovat se ve filiálce naší parlamentní kantýny. Ale vážně. Posíláme poslance do bohatého světa a měli by brát slušný peníz. Už za c. k. Rakouska platilo, že v cizině si vandrující zedníci či "harfenisté" vydělali víc než doma.
Padla i námitka, že každý z poslanců dostane 12 tisíc eur paušál na zaměstnance, udělá z manželky asistentku a rodina se zahojí i s nižším než jednotným europlatem. Jak naivní! Přece si poslanci nebudou do Štrasburku vyhlášeného mejdany brát choti a chotě?! Malá domů v tomto případě vážně nehrozí.
Jen jednu překážku budou muset politici obhajující jednotný a na naše poměry ohromný europlat překonat - veřejné mínění. Snadná pomoc. Jeden ze zákonů profesora Parkinsona říká: Daleko důležitější než skutečná fakta jsou názvy, které jim dáte.
Což takhle: "Ať se prohne Brusel, od vás, milí čeští voliči, nevezmu ani korunu!" A je to.
