Trest, který za to dopadne na bohatší, není drastický, některé bohaté páry dokonce vydělají.
V zemi, kde je podle odhadů nejtenčí střední vrstva v Evropě, je rozumné pomáhat chudším, pokud má taková pomoc logiku.
Společné zdanění manželů i výhodnější odpočty pro chudé nelze napadnout jako vyložený nesmysl. Přesto má zákon několik vážných slabin. První je systémová. Je to další dílčí změna a další složitost do nepřehledného zdanění lidí. Tedy fyzických osob, řekl by právník.
Bylo prokázáno, že daňovým prohlášením už nerozumějí ani jejich tvůrci. Výjimky se staly pravidlem, předělávky a dodělávky výsledným stavem. Nejenže je to nepřátelské vůči lidem a výhodné leda pro daňové poradce. Živíme sbor úředníků, kteří mají sami značné potíže všechny ty změny a výjimky vstřebat.
Potřebné jsou nikoliv záplaty, ale reforma vedoucí k větší jasnosti a spravedlnosti. Pravice má průhlednou koncepci rovné daně. Můžeme s ní nesouhlasit, ale víme aspoň, s čím nesouhlasit. Levice nemá nic než záplaty.
Druhý problém je civilizační. Statistiky jednoznačně dokazují, že čím dál víc dětí se rodí mimo manželství. Tento trend vychází ze svobodné volby a není na něm nic negativního.
Stát, který podporuje pouze manžele, diskriminuje rodiče, kteří žijí v jiné formě svazku. To je vážná věc - sekulární stát nemá právo finančně diskriminovat lidi za jejich zákonné rozhodnutí.
Třetí vada spočívá v jasné "propopulační" tendenci návrhu zákona. Vláda žije v iluzi, že je potřeba, aby se etničtí Češi rozplemeňovali. Trestá ty lidi, kteří děti mít nechtějí nebo nemohou.
Tyto tři vady jsou příliš vážné na to, abychom mohli mít zákon za dobrý. Bohužel za roky vlády sociální demokracie jsme si zvykli vítat i zákony, které jako tento nejsou úplně špatné.
