Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Haiti tři roky po otřesech. To je 360 tisíc lidí bez střechy nad hlavou

  20:55aktualizováno  20:55
Tři roky po ničivém zemětřesení byla díky pomoci zahraničních humanitárních organizací z ostrova Haiti odklizena většina trosek a asi 1,5 milionu obyvatel ostrova získalo důstojnější obydlí, než původní provizorně postavené stany. Stále je ale na ostrově velké množství práce.

Děti se dočkaly i otevření školy Mixte Roi Salomon. | foto: Člověk v tísni

Osmatřicetiletý Marcelous Pierre žije poslední tři roky v Louisville v americkém státě Kentucky. Nemůže hýbat dolní částí těla, je pro něj těžké sehnat si práci, a tak většinu času tráví ve svém malém bytě. Do USA se dostal na léčení poté, co Haiti 12. ledna 2010, tedy přesně přes třemi lety, zasáhlo ničivé zemětřesení. Otřesy tehdy zabily jedno z jeho dětí a on zůstal ochrnutý s vážným zraněním páteře.

Jak popsal americký deník The Courier-Journal, jeho osud ho ale ani tak netrápí. Spíše má starost o zbytek rodiny, manželku a tři děti, které na ostrově zůstaly.
"To mě trápí," svěřil se Pierre listu. "I poté, co do obnovy země vrazili tolik peněz...moje rodina stále žije ve stanu," dodal Haiťan.

Fotogalerie

Jeho popis situace odpovídá současnému stavu. I když na místě i tři roky poté pracuje množství nevládních organizací, odhaduje se, že kolem 360 tisíc lidí stále nemá střechu nad hlavou. To potvrzuje i Lucie Spružinová z organizace Člověk v tísni, která na místě neštěstí rovněž pomáhala.

"Těchto 360 tisíc vnitřních uprchlíků žije v kempech zejména v Port-au-Prince.
Provizorní stany nahradily domky o jedné místnosti z dřevěného materiálu (asi 18 metrů čtverečních na rodinu) s životností tři až pět let. Nyní se pomalu začínají
stavět permanentní budovy," uvedla Lucie Spružinová.

Při zemětřesení o síle sedm stupňů Richterovy škály přišlo o život přes 300 tisíc lidí, dalších 300 tisíc jich bylo zraněno. Mnoho věcí se ale za uplynulých 36 měsíců přece jen povedlo. Jak vypočítává Spružinová, byla odklizena většina trosek a důstojnější obydlí, tedy jiná než v provizorních stanových kempech, získalo 1,5 milionu obyvatel ostrova.

Problém? Zdravotnictví i zásobování vodou

Díky české pomoci byla také vystavěna řada škol, Národní knihovna a byl rovněž zprovozněn systém včasného varování před katastrofami. Otřesy totiž mimo jiné srovnaly se zemí 82 škol a dalších 115 jich poničily. Děti se tak musely několik měsíců učit v kostele a další azyl nalezly jen v přístřešku překrytém plachtou.

A na co si místní obyvatelé nyní nejvíce stěžují? "Na nedostatek pracovních míst, deforestaci, korupci, bezpečnost a slabé lídry. V horských oblastech pak chybí základní infrastruktura a přístup ke zdravotní péči, zásobování vodou či sanitace," uvedla Lucie Spružinová.

Zejména oblast veřejného zdravotnictví představuje velký problém. A ukazuje to na následující historce. Například když byla jedna ze zaměstnankyň Člověka v tísni přijata v nemocnici v Petit Goave kvůli rizikovému těhotenství, místní lékař ji poskytl pouze základní prohlídku namísto okamžité operace a odešel pracovat do soukromé nemocnice.

"Naše zaměstnankyně by zemřela, kdyby nebyla soukromě převezena do zdravotnického zařízení provozovaného Lékaři bez hranic v Leoganu. Na Haiti existuje kvalitní péče pro ty, kteří mají dostatek finančních prostředků," uzavřela
Spružinová.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.