Upozornil na schodek státního rozpočtu, který je nejvyšší v dějinách republiky, a kritizoval malátný průběh reformy veřejných financí. Varoval před nárůstem moci státu na úkor občanských svobod.
Evropskou ústavu považuje za kvalitativní změnu EU, kterou musí zhodnotit referendum. To jsou tři pilíře Špidlovy vlády, ale také tři jeho největší slabiny.
Špidla jde cestou silného "sociálního" státu s masivním přerozdělováním a cestou státu "asistenčního", který občanům okrajuje svobody a za odměnu jim přidává víc dozoru. Zato vstup do EU vidí neproblematicky huráblahodárně.
Prezident zvedá prst a říká: Toto jsou tři velké problémy. Všichni je známe, ale málokdo má pocit, že vláda na ně kompetentně odpovídá. Pozornějšího posluchače napadne, že to nebyla řeč jen proti Špidlově vládě. Byla to řeč o republice.
Jsou to její tři velké problémy. Špidla je má za krkem, protože právě vládne. Jejich obtížná řešení by tísnila každou vládu. Zvláštnost dnešního poněkud starobylého Špidlova kabinetu je, že musí při své slabosti rozhodovat otázky, které určí směr vývoje České republiky na mnoho let.
Před časem se říkalo, že velká témata v české politice skončila. Není to pravda. Nová velká témata přicházejí. Prezident očekává, že je česká politika bude řešit velkoryse, ne pro jeden rok, nýbrž nejméně pro desetiletí.
Nebude. Síla české politiky je v její malosti. Debata o prezidentově projevu nebude o oněch třech tématech, nýbrž o prezidentovi samém. Bude-li ovšem jaká.
