Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Tři druhy mediálního děsu

  18:11aktualizováno  18:11
České noviny tento týden napsaly několik čtverečních metrů papíru o nemoci šílených krav, jinak také BSE (u zvířat) nebo Creutzfeld-Jakobově chorobě (u lidí). Ptaly se: Kdo za to může (ziskuchtiví farmáři, váhaví politici), kolik to bude stát, bojíme se masa, zkrachují řezníci?

Liberální Respekt přidal motiv "neúcta bolševismu ke zvířatům je ochránila před BSE". Komunistické Haló noviny naopak zdůraznily, že "problémy masokombinátů ztíží nemoc šílených krav".

Nevím o tom, že by tu - mimo internetu - vycházely nějaké Vegetariánské rozhledy, ani Týdeník českých hinduistů. Jinak by bylo o jeden, dost důležitý úhel pohledu víc.

Někdo si o nemoci šílených krav troufl napsat, že to je "morová rána konce tisíciletí". Kde se vzal tak přehnaný děsuplný výraz?

"Děs" má původ v propletení nakažlivé nemoci s průmyslovým životním stylem, který si neumíme odmyslet. Zvykli jsme si, že se maso vyrábí a že se neptáme jak, zvykli jsme si, že co vybereme z mrazáku v supermarketu, to zaplatíme a sníme. A najednou se to zadrhlo - to je ta rána.

Média mají ráda náhlé špatné zprávy a čtenáři se zase rádi bojí. Tudíž nemoc šílených krav je teď pro většinu publika strašidelnější než třeba AIDS. AIDS není nic nového.

Čtenáři rozdělují nebezpečí do tří kategorií.

Typ první: hrozba, co patří k věci. To jsou dopravní nehody, to je nedýchatelné ovzduší na pražské magistrále. Víme, že s tím musíme nějak vyjít, toho se nebojíme. Když vidíme pomníčky kolem silnic, přece nevystoupíme a nepůjdeme pěšky.

Typ druhý nepatří k věci, a proto z něj a kvůli němu strach máme. To je požár lanovky v Kaprunu. To je šílený dobytek.

Míra osobního ohrožení nemá se zařazením do první nebo druhé kategorie co dělat. Pravděpodobnost, že člověk zahyne při autohavárii, je mnohem větší, než pravděpodobnost úmrtí na Creutzfeld-Jakobovu nemoc. Pokud nájemník z Legerovy ulice (skoro sto tisíc aut denně) od pátku přestal kupovat hovězí, je to sice absurdní, ale pochopitelné.

Třetím typem je hrozba vzdálená. Neumíme si představit, že by nás zahubila, protože takové zahubení prostě odmítáme brát na vědomí. Skleníkový efekt? Tání ledovců?

Zkrachovala konference o klimatu? Aha, tam ten chlápek dostal dortem, vzpomeneme si na fotku v novinách. Ale bát se? Nevíme čeho.

Bylo by troufalé, chtít po médiích, aby tuhle typologii průšvihů prolomila?

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Prezidentský kandidát Michal Horáček při představování slibů pro prvních sto...
Jsem sám sobě největším soupeřem, říká kandidát na Hrad Horáček

Rozhodně bych nikdy neudělil abolici jako prezident Václav Klaus, slibuje Michal Horáček. „Vlastně tím řekl - transformace skončila, zapomeňte,“ zhodnotil část...  celý článek

Ilustrační snímek
Senioři i děti zaplatí ročně méně za léky. Senát na to Ludvíkovi kývl

Starším lidem a rodinám s malými dětmi se finančně uleví. Ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík v Senátu obhájil návrh zákona, který lidem nad 65 let a dětem...  celý článek

Problémem v jídlech pro děti je stále příliš mnoho vepřového masa.
O školníky a kuchaře je velká nouze. Na dvouměsíční volno už lidé neslyší

Základní i střední školy napříč celou republikou se potýkají s velkým nedostatkem nepedagogických pracovníků, tedy například kuchařů, školníků či účetních....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.