"Podle mne není vůbec jisté, že se začnou pohybovat ceny nájmů, a to ani tehdy, pokud projde definitivně vládní návrh i v parlamentu. To je iluze, protože pokud se bude nájemné sjednávat na základě dohody dvou stran, tak se bude jen velmi těžce dohadovat majitel domu se svým nájemníkem. Prakticky každý se bude chtít nechat rozsoudit městskými úřady, které mají stanovit, jaké je obvyklé nájemné v daném místě. Nájemné v místě obvyklé přitom dnes vychází z regulovaného nájemného. Proto - s výjimkou některých výjimečných lokalit - nevidím šanci, že by někdo stanovil obvyklé nájemné nějak vysoko," řekl Jan Borůvka.
Jedině trh s byty, který navodí přirozenou situaci. Když se na to budete dívat z pozice majitele objektu, který byty pronajímá, tak víte, že stejně nemůžete nájemné zvednout nějak neúměrně. Mohly by totiž nastat problémy a vše by skončilo u soudu. Nájemné proto musí korespondovat s kvalitou bytu, s tím, kdo v objektu bydlí a podobně. To, co se nyní schvaluje, nevidím rozhodně jako uvolnění nájemného. Podle mne se nic nezmění a trh s byty se nerozhýbe.
Záleží na tom, čemu říkáte mnohonásobně. Já osobně jsem bydlel v bytě s tržním nájemným a platil jsem asi dvojnásobek regulovaného nájmu. Současný trend ale ukazuje, že se cena bytů i vil s tržním nájemným snižuje. Je jich totiž na trhu mnohem více, než jich bylo před pěti nebo šesti lety.
Částečně nové i uvolněné. Možná je to i tím, že stávající regulace nájemného umožňuje někomu vlastnit byt s regulovaným nájemným a pronajímat ho načerno za tržní nájemné.
Takový byt se dá pokud je v paneláku pronajmout tak za sedm tisíc korun. Záleží samozřejmě na stavu v jakém byt je. Ovšem to, co ještě nedávno realitní kanceláře nabízely za šestnáct tisíc, dnes nabízí stěží za dvanáct. Totéž se týká i bytů, které se kdysi pronajímaly za třicet tisíc a dnes v nich nájemné kleslo na dvacet.
To by bylo hádání ze skleněné koule. Pokud bude skutečně záležet na dohodě mezi nájemcem a pronajímatelem - podle mne se nikdy nedohodnou a budou muset spoléhat na místní úřady. Ty jim možná řeknou, že mohou zvýšit nájem o deset procent, ale možná taky že ne. Protože bude záležet na obvyklém nájemném, a tím je ve statistickém vzorku nájemné regulované. Trpí tím ovšem majitelé domů, protože stát není schopen tuto situaci vyřešit. Samozřejmě, že je potřeba chránit nájemníky, ale ne na úkor majitelů.
Cenu nemovitosti určuje vždy a všude lokalita. Pokud budete mít dokonalý činžovní dům na Václavském náměstí, tak tato nemovitost bude nesmírně drahá, zato cena stejného domu někde v průmyslové zóně bude rapidně nižší. Proto ten, kdo si chce koupit byt na Malé Straně nebo na Starém městě s výhledem na Hradčany, musí počítat s tím, že zaplatí horentní sumu. Kupec skutečně exkluzivního bytu se ale najde vždy, protože opravdu luxusních bytů je jen velmi omezené množství.
Proč je podle vás zájem i o byty dražší než deset milionů korun, když se za stejné peníze dá pořídit i velmi slušný domek na okraji Prahy?
Mnohá satelitní městečka či lokality se dají brát jen jako činžáky naležato. Mimo ceny pozemku se dá domek pořídit třeba za 1,5 milionu korun, ale takové domky jsou často nasekány vedle sebe a lidé si koukají do oken obdobně jako v panelácích. Takové nové bydlení může být někde zajímavé a atraktivní, ale pokud chybí například infrastruktura, jeho cena klesá. Záleží zkrátka na lokalitě.
Nové byty Sluneční město v Praze - Zbraslav. V roce 200 bylo v Praze dokončeno 2300 nových bytů. (19. března 2001) |