Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Třetina studentů souhlasí se školným. Právníci navrhují 17 tisíc, učitelé 10

  13:32aktualizováno  17:27
Třetině studentů by nevadilo školné. Nejvíce by byli ochotni zaplatit budoucí právníci, ekonomové a umělci - 17,5 tisíce ročně. Učitelé a zemědělci by do studia investovali "jen" 10 tisíc. Vyplývá to z průzkumu ministerstva školství mezi více než jedenácti tisíci vysokoškoláky.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Průzkum ukázal, že se výše školného, které by byli studenti ochotní zaplatit, liší dle studovaného oboru. Nejméně by byli ochotní platit studenti pedagogických a zemědělských oborů (okolo 10 tisíc ročně). Dále studenti technických, lékařských a přírodovědeckých oborů (okolo 14 tisíc korun ročně).

Studenti humanitních a společenskovědních oboru by obětovali ročně 16 tisíc korun. Nejštědřejší byli v průzkumu studenti práv, ekonomové a umělci. Ti by za studium zaplatili klidně 17,5 tisíce korun.

V průměru by tedy studenti byli ochotní platit 15 tisíc ročně. Studenti by se ale spíše přikláněli k tzv. odloženému školnému, tedy že by začali platit až po získání titulu a v případě, že by jejich příjem dosáhl určité výše.

Výsledky průzkumu se chce ministerstvo školství řídit při přípravě vysokoškolské reformy. Na ministerstvu na tom v současné době pracuje tým odborníků sestavený ministryní Miroslavou Kopicovou.

Zavést se musí i půjčky

Společně se školným je ale zároveň nutné zavést i systém půjček, spoření na vzdělávání a přímou podporu studentů. Cílem je, aby bylo vzdělání přístupné i lidem ze sociálně slabých rodin.

"Náš tým připravuje pro MŠMT návrh na zavedení moderního systému finanční pomoci studentům, který by ekonomické bariéry odstranil a studium umožnil všem nadaným mladým lidem, kteří o něj projeví zájem," uvedl na tiskové konferenci Jakub Fischer, který se přípravou reformy zabývá.

Výsledky výzkumu ukázaly, že měsíc studia na vysoké škole stojí studenta průměrně 8 163 korun. Téměř polovina respondentů (45 procent) uvedla, že náklady na studium převyšují jejich finanční možnosti, a proto téměř všem vypomáhají jejich rodiče, přičemž průměrně jim přispívají částkou 3 668 Kč měsíčně.

Celkem 71 procent studentů uvedlo, že během studia pracuje a jejich průměrný vlastní výdělek je 4 170 Kč měsíčně. Z průzkumu také vyplynulo, že 40 procent studentů by se nebránilo zvýhodněné studentské půjčce.

Průzkum se konal od srpna do listopadu, dotazník se dostal do rukou celkem 23 964 vysokoškolským studentům, odpovědělo 11 743 z nich.

Se školným souhlasí i akademici

I pedagogové souhlasí se zavedením školného. Ukázal to průzkum mezi učiteli, který předcházel tomu studentskému. Tři pětiny akademiků zároveň uvedly, že dostávají české vysoké školy od státu málo peněz, ale neumějí s nimi hospodařit. - čtěte Vysoké školy mají málo peněz a plýtvají s nimi

První návrh reformy vysokých škol připravili ministerští úředníci už loni na jaře, když byl na ministerstvu Ondřej Liška. S nadšením mezi akademiky se ale návrh nesetkal. Proti se postavila řada vysokých škol v čele s Univerzitou Karlovou. - čtěte UK se nelíbí reforma vysokých škol

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Ke zdravotním údajům Čechů se dostane kdokoliv ze zahraničí, varují Piráti

Legislativním procesem v tichosti prošla novela zákona, která zpřístupní zdravotní dokumentaci všech pacientů v České republice ze zahraničí. Upozornil na to...  celý článek

Nová kniha vydaná olomouckou filozofickou fakultou má ukázat mylnost stereotypů...
Kniha o slovenských Romech má bourat stereotypy i formou, čte se odzadu

Neobvyklou knihu vydala olomoucká filozofická fakulta. Shrnuje výsledky studie vědců zkoumající romské obyvatele čtyř slovenských vesnic a na příkladech...  celý článek

Nový hangár na letecké základně v Čáslavi
NATO chválí letecké základny v Česku. Investuje do nich miliardy

Výtečné. Tak zní verdikt zvláštní inspekce z velitelství vzdušných sil NATO, která kontrolovala stav leteckých základen v České republice. Především letištní...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.