Dobu, kdy bylo Rakousko součástí nacistické třetí říše, hodnotí negativně stále více lidí.
Před sedmnácti lety si 46 procent obyvatel alpské republiky myslelo, že nacismus přinesl zemi jenom zlo nebo převážně zlo. V roce 1996 tento názor zastávalo už 53 procent a letos 67 procent dotázaných.
Část Rakušanů si přesto na nacistické epoše cení, že "vyřešila politický marasmus" a odstranila hospodářskou recesi a nezaměstnanost intenzivní zbrojní výrobou.
V roce 1938 většina Rakušanů připojení své země k nacistické Velkoněmecké říši vítala. Během války mnozí z nich ztratili iluze. Němečtí nacisté je zatáhli do války, přesto je však považovali za "méněcenné Němce" a horší vojáky.
Rakouští historici s trochou ironické nadsázky říkají, že "stejně radostně, jak Rakušané v roce 1938 vítali Hitlera, vítali v roce 1945 spojence".
Devadesát procent ze 4000 dotázaných v průzkumu označilo demokracii za jednoznačně lepší než diktaturu. Dvě procenta nevidí mezi oběma systémy žádný rozdíl a 7 procent považuje autoritativní režim v určitých podmínkách za lepší.
Lidé si na demokracii cení především toho, že chrání lidskou svobodu a důstojnost. Stále více Rakušanů je také ochotno za demokratické hodnoty v případě nouze bojovat. V roce 1955 jich byla asi polovina, dnes 88 procent.
