První kamiony s ruskou humanitární pomocí jedou k hraničnímu přechodu Izvaryne

První kamiony s ruskou humanitární pomocí jedou k hraničnímu přechodu Izvaryne (17. srpna 2014) | foto: Reuters

Rusové pošlou do Donbasu třetí konvoj. Nedá se jim věřit, míní Jaceňuk

  • 593
Na východ Ukrajiny zřejmě míří další ruský konvoj s humanitární pomocí. Požádali o něj separatisté z Doněcku, podle ruského ministerstva pro mimořádné situace by kamiony mohly dorazit do konce týdne. Ukrajinský premiér vyzval armádu, aby zůstala v plné bojové pohotovosti.

Náměstek ministra pro mimořádné události Vladimir Stěpanov ve středu prohlásil, že třetí dodávka jídla, pitné vody, léků, spacích pytlů nebo elektrických generátorů může do bojem zmítaných oblastí na východě Ukrajiny zamířit do konce týdne. Stěpanov zároveň vyzval Červený kříž, aby se na dodávce zásob aktivně podílel.

Krize na Ukrajině

Zatím není jasné, kam by měla humanitární pomoc konkrétně zamířit. Zatímco však první dva ruské konvoje svůj náklad vyložily v Luhansku, tentokrát o pomoc požádali doněčtí povstalci.

„Do Luhansku, kde je situace nejkatastrofálnější, už dorazil druhý konvoj, ale potřeba humanitární pomoci v Donbasu stále roste,“ prohlásil podle ruské státní agentury TASS Andrej Rodkin, jeden z představitelů samozvané Doněcké lidové republiky.

Rusko zatím na východ Ukrajiny poslalo asi čtyři tisíce tun zásob. Podle Kremlu však pomoc, která do Luhansku směřovala, odvrátí humanitární katastrofu pouze na dva až tři týdny. S blížící se zimou navíc přestanou dostatečně sloužit stanové tábory, v nichž provizorně přespávají uprchlíci ze zničených domů.

„První humanitární konvoj dorazil na Ukrajinu už koncem srpna, déle než týden však čekal na hranicích, než se obě strany dohodnou,“ píše ruská agentura. Ve skutečnosti však řidiči kamionů na finální dohodu nečekali a do Luhansku se vypravili bez souhlasu kyjevských úřadů. Ty následně Rusko obvinily, že humanitární konvoj zneužilo k odvozu vybavení z luhanských zbrojovek (více se dočtete zde).

Zůstaňme v bojové pohotovosti, velí z Kyjeva premiér

Premiér Arsenij Jaceňuk podle agentury Reuters nařídil kyjevskému ministerstvu obrany, aby všichni vojáci zůstali v plné bojové pohotovosti. Rusové podle něj mír na Ukrajinu rozhodně nepřinesou, a to navzdory politickým prohlášením, společné dohodě na výměně zajatců či slibu odložení těžkých zbraní.

„Naplňování mírového plánu prezidenta Petra Porošenka neznamená, že by ministerstvo obrany či vnitra mohlo polevit ve své práci. Nemůžeme věřit nikomu, obzvlášť ne Rusům,“ nechal se slyšet Jaceňuk.

Ukrajinský premiér v úterý zároveň oznámil, že zhruba milion ukrajinských státních úředníků čeká v brzké době důkladná lustrace zaměřená na vymýcení korupce.

Prověrky, s nimiž počítá další z nově přijatých zákonů, se dotknou zaměstnanců všech státních orgánů, které fungovaly za vlády svrženého prezidenta Viktora Janukovyče. Úřady budou lustrovat zaměstnance ministerstev, prokuratury, ale třeba i zpravodajských služeb.

Příměří mezi vládními jednotkami a proruskými separatisty v Doněcké a Luhanské oblasti platí už dvanáct dní. Často jej však narušují výstřely a exploze, z porušování klidu zbraní se obě strany obviňují navzájem.

Radnice v Doněcku, který je pod kontrolou povstalců, hlásila ve středu dva mrtvé civilisty, kteří údajně zemřeli během ostřelování stoupenci Kyjeva. Podle agentury AFP zemřelo od 5. září, kdy příměří začalo oficiálně platit, na východě Ukrajiny 30 lidí, z toho 14 civilistů.

Ukrajinský parlament v úterý schválil zákon, který Doněcké a Luhanské oblasti zaručuje vyšší míru autonomie v rámci jednotné Ukrajiny a na tři roky posiluje pravomoci místní samosprávy. Poslanci se zároveň shodli na vyhlášení amnestie pro členy povstaleckých oddílů (více se dočtete zde).

Udělení zvláštního statutu neklidným oblastem bylo podle Jaceňuka jedinou možností jak stabilizovat situaci na východě Ukrajiny a přiblížit se k dlouhodobému míru. Možnost budoucího odtržení povstaleckých území však nepřipouští. „Nikdo nedopustí, aby se takzvaná Doněcká nebo Luhanská lidová republika legalizovala,“ zdůraznil podle agentury Interfax-Ukrajina premiér.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video