Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Tresty za sestřelení letadel: až na výjimky žádné

  2:26aktualizováno  2:26
Budou ti, kdo sestřelili malajsijský letoun, někdy potrestáni? Pokud bychom měli soudit podle podobných případů z minulosti, už dopředu známe výsledek. Pravděpodobnost je nula.

Raketový systém BUK, jehož střely podle všeho stojí za leteckou tragédií. | foto: AP

Paradoxně nejblíž trestu byli dva piloti v opravdu nečekané době. Před soud je hnala i nečekaná strana – za něco, za co by možná před pár lety byli spíše povýšeni.

Bylo to v roce 1955, za hluboké studené války, piloti byli Bulhaři a žalovalo je jejich ministerstvo vnitra. Za to, že sestřelili izraelský dopravní letoun. Paradoxní na tom je, že stíhači přitom vlastně jen plnili rozkazy, které dostali.

Čtěte v sobotní MF DNES: Jak dopadly další případy sestřelených letadel. Jak sestřelení boeingu zasáhne ruskou ekonomiku. Proč využívaly aerolinky problémovou trasu přes jihovýchodní Ukrajinu.

Izraelský letoun byl sestřelen, když se při letu z Vídně zatoulal nad bulharské území. Vystartovaly proti němu dvě stíhačky, které se ho snažily přimět k přistání. Ale izraelský pilot věděl, že do Řecka to má jen skok, a tak se snažil uletět. Načež stíhači dostali od zástupce velitele bulharského letectva generála  Georgieva rozkaz k sestřelu.

Jenže generál byl politicky zastydlý. Nepochopil, že už nevládne Stalin a že teď vládne Chruščov, který chce s imperialisty vycházet a ne je sestřelovat.
A tak vypukl průšvih, jelikož soudruzi v Sofii zřejmě dostali od mnohem větších moskevských soudruhů vynadáno, že jim kazí velké tání, které předtím zahájil summit v Ženevě s USA, Británií a Francií.

Někdo to musel exemplárně odnést a vybráni byli piloti. Měli být degradováni a jít do vězení. Jenže se kupodivu i tehdy ubránili. Nakonec Bulharsko zaplatilo pozůstalým z letu, který nikdy nedoletěl, odškodné.

A tak to obvykle dopadne. Víc už postižení z druhé strany nevymáčknou.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.