Za hlavní organizátory označil soud kosovského Albánce Rexhepa Sejdia a jeho známého Pavla Blechu, kterým tresty zpřísnil. Drogy podle verdiktu pašoval i Martin Šlapák, jemuž zůstala tříletá podmínka s pětiletým odkladem.
Muži v rámci organizované skupiny podle obžaloby v roce 2000 pomáhali pašovat na západ heroin z Turecka. Kurýři přebírali drogy v Rakousku, převáželi ji v nádržích aut. Podle obžaloby skupina dvakrát vezla drogu do Británie, kam poprvé mířilo zhruba devět kilogramů směsi obsahující velice kvalitní heroin, podruhé asi dvojnásobek. Další drogy mířily do Švédska.
Mužům hrozilo 10 až 15 let vězení. Soud ale uložil mírnější tresty vzhledem k tomu, že od spáchání činu uplynula dlouhá doba. Obviněni byli v roce 2001, soudy začaly případ projednávat až o šest let později.
„Nelze ale přehlédnout, že se jedná o mimořádně velké množství heroinu, který patří k jedněm z nejnebezpečnějších drog. Také nešlo o ojedinělý případ,“ zdůvodnil přísnější tresty předseda soudního senátu Lubomír Klimáček. Poukázal také na to, že přípravné řízení trvalo dlouho kvůli rozsáhlosti případu a právní pomoci ze zahraničí.
Obhájci Sejdia a Blechy v odvolání namítali, že jediným usvědčujícím důkazem pro odsouzení jejich klientů je Šlapákova výpověď, která je podle nich účelová. „Výpověď obžalovaného Šlapáka není osamocená, je podpořená i výpovědí Blechy z přípravného řízení. Podporují ji i další důkazy,“ uvedl však na pondělním jednání soudce.
V případu bylo původně obžalováno osm lidí, na dva se však vztahovala amnestie bývalého prezidenta Václava Klause z roku 2013. Zbylí tři byli libereckým krajským soudem pravomocně zproštěni viny. Krajský soud už v roce 2011 v případu vynesl tresty od podmínek až po 12 let vězení, vrchní soud ale rozsudek zrušil a případ vrátil pro vady v dokazování.
