"Státu už teď nečinností vznikla škoda ve výši 27 milionů a bude dál narůstat," řekla členka sdružení Hana Marvanová. Případ teď řeší protikorupční policie, ke kterému trestní oznámení doputovalo přes nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana a přes pražské Vrchní státní zastupitelství.
Občanské sdružení Veřejnost proti korupci poukazuje na selhání žalobců i ministerstva financí, když stát promeškal možnost připojit se k trestnímu řízení ve Švýcarsku proti sedmi lidem kvůli podezření na praní špinavých peněz a další finanční machinace při privatizaci Mostecké uhelné.
Švýcaři zároveň zablokovali na kontech ve své zemi 12 miliard korun, a o část z nich, konkrétně o 3,5 miliardy korun, mohla být podvodně připravena Česká republika.
"Bývalý vrchní státní zástupce Rampula v této věci komunikoval přímo s ministrem financí Kalouskem, takže by nemělo jít o odpovědnost nějaké subalterního úředníka," řekl právník Milan Hulík, který Veřejnost proti korupci zastupuje.
Ministr Kalousek: Trestní oznámení může dát kdokoli na kohokoli
Ministr financí a první místopředseda T0P 09 Miroslav Kalousek z trestního oznámení obavy nemá. "Trestní oznámení může podat kdokoli na kohokoli," prohlásil Kalousek při příchodu na Úřad vlády, kam se přišli ministři radit o dalším postupu státu v kauze Mostecké uhelné. Kalousek prohlásil, že je schopen prokázat, že ministerstvo financí v této věci nic nezanedbalo.
Vláda Petra Nečase nyní zvažuje možnost, že ministerstvo financí podá ve Švýcarsku civilní žalobu. "Česká republika bude muset zaplatit na soudním poplatku 20 milionů korun a na nákladech advokátní kanceláře přibližně 7 milionů korun. Jsou to náklady, které nemusela země vynaložit, kdyby se včas připojila k trestnímu řízení vedenému proti obviněným," vysvětlila Marvanová.
Kauza MUSAkcie Mostecké uhelné společnosti v letech 1997 a 1998 skupovala společnost Investenergy, která v Česku zastupovala skupinu Appian Group. Nakonec získala těsnou majoritu 50,02 procenta. Na konci července 1999 jí vláda Miloše Zemana prodala i zbylý podíl - 46,29 procenta za 650 milionů korun. Podstata podvodu měla spočívat v tom, že peníze, které stát poslal do firmy na rekultivace, byly vyvedeny do Švýcarska a "protočeny" přes více kont, aby jimi byla následně financována samotná privatizace. |
Trestní oznámení, jehož text má iDNES.cz k dispozici, hovoří o podezření na spáchání trestných činů porušení povinností při správě cizího majetku, zneužití pravomocí úřední osoby nebo maření úkolu úřední osoby z nedbalosti. "Trestní oznámení jsme dnes doplnili o to, jaká škoda již České republice minimálně vznikla," uvedla Marvanová.
Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil již dříve kvůli kauze Mostecké uhelné společnosti podal kárné žaloby na bývalého pražského vrchního státního zástupce Vlastimila Rampulu, náměstka Libora Grygárka, státního zástupce Ladislava Letka, který kauzu Mostecké uhelné dozoroval, a Marcelu Kratochvílovou, která již byla v souvislosti s kauzou sesazena z vedení odboru závažné hospodářské a finanční kriminality.
Ministr státním zástupcům vytýká především průtahy, část z nich označil za účelové (o kárných žalobách čtěte více zde). Pospíšil v úterý před schůzkou na Úřadu vlády řekl, že je nyní na ministerstvu financí, aby navrhlo další postup České republiky v této kauze - buď civilní žalobu, nebo jinou cestu. K trestnímu oznámení Veřejnosti proti korupci Pospíšil řekl, že vítá postup této renomované organizace, aby policie prošetřila konkrétní trestní odpovědnost na straně žalobců a případně i lidí z ministerstva financí.
Loni na podzim švýcarská prokuratura obžalovala v souvislosti s privatizací MUS šest Čechů a jednoho Belgičana. Manažeři Antonín Koláček, Luboš Měkota, Marek Čmejla, Oldřich Klimecký, Petr Kraus, Jiří Diviš a Jacques de Groote byli obžalováni z praní peněz, podvodu a falšování dokumentů.
