Trest za klonování lidí: až 12 let vězení

  • 3
Klonování, jedna z nejvýbušnějších oblastí moderní medicíny, se konečně dostane do českých zákonů. Až dosud nebylo přesně řečeno, co se vlastně smí a co už ne. Podle zákonů, které nyní vznikají, by mělo být povoleno klonování, tedy kopírování buněk pro léčebné účely.

Naopak vytváření kopií člověka bude - jak nás k tomu zavazují i mezinárodní úmluvy - trestné. Bude za ně hrozit vězení.

Čeští vědci jsou velmi úspěšní právě ve výzkumu takzvaných kmenových buněk, o nichž se soudí, že by jednou mohly léčit například choroby srdce či nervové soustavy. Využívají k tomu i buňky z lidských embryí - a loni se jim podařilo vytvořit jejich první linii. 

Až dosud to zákon jasně neupravoval. Návrh, který nyní dokončilo ministerstvo školství (pod které spadá věda a výzkum), umožní vytvářet kmenové buňky, ale za jediné podmínky: že budou získány z embryí určených k zániku a že z nich nikdo nebude tvořit embryo nové.

Vytváření lidských klonů bude zakázané a trestné. Podle novely trestního zákona, jež by měla platit od roku 2006, by jakýkoli pokus o něco takového mohl být potrestán jedním až třemi roky vězení. 

Za dokonaný pokus by byla sazba pět let, a pokud by někdo klonoval člověka jako člen mezinárodní organizované skupiny, mohl by dostat až dvanáctiletý trest. "V současnosti trestní zákon tuto problematiku vůbec nepostihuje," připustil Vladimír Král, náměstek ministra spravedlnosti.

"Před soud by se dnes ten, kdo by klonování člověka prováděl, dostal, jen kdyby při tom někomu ublížil. Pak by to bylo posuzováno jako ublížení na zdraví," dodal. Vědci by regulaci klonování uvítali. Jsou totiž pod tlakem lidí.

Přední český expert Josef Fulka z Výzkumného ústavu živočišné výroby potvrdil: "O klonování se zajímají například rodiče, jimž umírá dítě nebo o ně už přišli, a oni by rádi měli jeho přesnou kopii. A také rodiče, kteří nemohou mít dítě ani umělým oplodněním." 

Výzkum klonování je v Česku na vysoké úrovni. Svědčí o tom i dvacet ovcí, které touto cestou přišly na svět. "Naklonované stádo ovcí nám zpestřuje jeden muflon, ale jinak jde o velmi pracný a finančně náročný vědecký program. Natolik nákladný, že ovce i muflon musí žít v Itálii u našich kolegů," říká Josef Fulka z Výzkumného ústavu živočišné výroby.

Ze sta pokusů naklonovat zvíře jsou podle Fulky úspěšné jeden až dva. Vědci nyní zkoumají, co ovlivňuje úspěch klonování nejvíce. "K žádnému průlomu jsme zatím ale nedošli," říká Fulka.

Za klonování člověka vězení
Vědec považuje za správné, že návrh nového trestního zákona neklade překážky klonování zvířat. Může to prý velmi pomoci k záchraně ohrožených druhů. Klonování zvířat by mohlo pomoci i například v kultivování prasat, jejichž orgány mohou pomoci lidem.

V novém zákoně se přímo zakazuje klonování člověka. Podobné je to i v případě lidských embryí. Výzkum embryonálních kmenových buněk by měl být možný pouze se souhlasem úřadů. Případná zneužití budou postihována několikaletým vězením.

Klonování člověka je podle vědce Fulky nepřípustné i proto, že klonovaná zvířata - například myši - trpí mnoha defekty. Ať již dýchacími či srdečními. "Myši jsou třeba neuvěřitelně obézní - mají až dvakrát větší váhu. Člověk by tedy mohl vážit i sto šedesát kilo."

Šití buňky na míru nemocnému
Zákon má naopak umožnit klonování kmenových buněk z lidských embryí, která se už dál nebudou vyvíjet. Jde například o potracená embrya nebo ta, která nebyla využita při umělém oplodnění. Buňky vědci zkoušejí využít k léčbě různých chorob.

Ředitelka Ústavu experimentální medicíny Eva Syková připomíná, že čeští vědci používají pouze embrya, která nemají šanci přežít a jejichž rodiče souhlasí, aby byla použita k výzkumu závažných onemocnění.

Profesorka si umí představit i to, že matka dá v budoucnu souhlas k oplodnění svého vajíčka naklonovanou buňkou nemocného syna. "A my bychom tomuto pacientovi mohli 'ušít' kmenovou buňku na míru. To je cesta, kam směřuje světový výzkum," říká.

I ona je však kategoricky proti klonování, z něhož by měl vzejít lidský život. "A je dobře, že na to už zákon pamatuje," dodává. Proděkan pro vědu z Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy Albert Rethmann namítá, že už několikadenní embryo je člověkem.

"Nelze jeden život používat k záchraně druhého," myslí si. Vědci by se podle Rethmanna měli soustředit na výzkum dospělých kmenových buněk. I když zcela neodmítá umělé oplodnění, připomíná, že například v Německu se oplodní jen právě tolik ženských vajíček, kolik jich může být implantováno matce.

"Nemůžeme nakládat s lidským životem jako s buňkou," říká proděkan. I Josef Fulka říká, že využívání embryonálních buněk k léčbě může být dosti ošidné: "Prvotním cílem vzniku embrya musí být život, a ne buněčná terapie. A kdo vlastně rozhodne, že z embrya určeného ke zničení život už nevzejde?"


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video