Se zavedením trestu smrti rozhodně souhlasí 22 % z 1132 dotázaných, tedy více než pětina. Dalších 36 % respondentů si myslí, že nejvyšší trest "spíše má existovat".
Odpůrci absolutního trestu jsou v menšině. Zásadně proti je jen desetina respondentů, dalších osmnáct procent se spíše kloní k jeho nezavedení.
Přibližně šestina dotázaných na věc nemá vyhraněný názor a zvolila odpověď "nevím".
Spravedlivý trest versus justiční omyl
Největší procento ze stoupenců trestu smrti (35 %) uvedlo, že jde o adekvátní trest za těžké zločiny. Zastánci dále tvrdí, že popravy by bránily recidivě a plnily by zastrašovací roli.
Odpůrci trestu smrti naproti tomu operují především s rizikem justičního omylu (48 %). Dále argumentují nehumánností trestu a tím, že nikdo nemá právo zabíjet.
Řekni, co si myslíš, já ti řeknu, koho volíš
Průzkum CVVM zohlednil i to, kam stoupenci, respektive odpůrci nejvyššího trestu politicky inklinují. Pro zavedení trestu smrti se relativně častěji vyslovují voliči levice, tedy KSČM a ČSSD.
Proti se nejčastěji vyslovili respondenti se středoškolským vzděláním a dobrou životní úrovní.
Stoupenci poprav slábnou
Přestože je podpora trestů smrti stále nadpoloviční, průběžně se snižuje. V roce 1992, kdy CVVM položilo otázku poprvé, se pro něj vyslovilo 76 % dotázaných. V roce 2000 už to bylo 60 % respondentů.
Zatímco podpora trestu smrti klesá, roste počet jeho odpůrců. Desetina dotázaných se v průběhu posledních patnácti let změnila na čtvrtinu.
I kdyby počet stoupenců absolutního trestu rostl, jeho zavedení je nepravděpodobné. Česká republika je vázána mezinárodními smlouvami, které jí nedovolují k takovým opatřením sáhnout.
