Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Trest smrti je v Rusku populárnější než Putin. Popravy ale nebudou

  10:57aktualizováno  10:57
Ruský ústavní soud v Petrohradu rozhodl prodloužit na neurčito moratorium na vykonávání trest smrti s tím, že má platit až do definitivního zrušení nejvyššího trestu. Předseda soudu Valerij Zorkin rozhodnutí odůvodnil mezinárodními závazky Ruska, zejména členstvím v Radě Evropy. "Nynější rozhodnutí je definitivní," řekl Zorkin.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

V Rusku se nepopravuje od roku 1996. Dosavadní moratorium na nejvyšší trest už podle soudu vytvořilo legitimní ústavní a právní režim, který "spustil nezvratitelný proces směřující k zrušení trestu smrti". Verdikt se má podle mluvčího soudu chápat jako zákaz poprav v mírové době.

Trestu smrti fandí Rusové víc než Putinovi

Drtivá většina Rusů, podle průzkumů až čtyři pětiny, se vyslovuje pro obnovení trestu smrti, jakkoli podle stejných průzkumů většina Rusů nevěří ani policii, ani soudům. Trest smrti je však přesto podle sociologů ještě oblíbenější než premiér Vladimir Putin, nejpopulárnější ruský politik.

Proti popravám se naopak vyslovuje vlivná pravoslavná církev, ochránci lidských práv a liberální média. Argumentují i tím, že obnovení absolutního trestu by poškodilo pověst Ruska na Západě a že trest nepůsobí nijak odstrašujícím způsobem na pachatele nejtěžších zločinů, jak svědčí statistiky z Ruska i ze světa.

V předvečer rozhodování ústavních soudců se ruská politika zdála být názorem na trest smrti rozdělena. Místopředsedkyně Státní dumy, tedy dolní komory parlamentu, Ljubov Sliská nedávno prohlásila, že popravovat by se měli pedofilové a pachatelé nejtěžších zločinů, včetně hospodářských.

Ale na úvodním pojednávání ústavního soudu v Petrohradu před deseti dny se představitelé hlavy státu, vlády a parlamentu shodně vyslovili proti nejvyššímu trestu.

Popravy hrozily, padla právně překážka v Čečensku

Moratorium na trest smrti bylo fakticky zavedeno v polovině 90. let, kdy Rusko vstoupilo do Rady Evropy a připojilo svůj podpis pod konvenci o lidských právech, čímž se ke zrušení poprav zavázalo. Příslušný protokol však ruský parlament dosud neratifikoval. Předseda dumy Boris Gryzlov dnes řekl, že brzkou ratifikaci protokolu nelze očekávat ani nyní.

Trest smrti se teoreticky měl do ruské praxe vrátit od Nového roku, odkdy mají v Čečensku jako posledním z více než osmi desítek ruských regionů začít působit porotní soudy. Pozastavení výkonu hrdelních trestů totiž ústavní soud před deseti lety odůvodnil právě tím, že bez porot nelze k trestu smrti nikoho odsoudit. O vyjasnění situace proto minulý měsíc požádal nejvyšší soud.

Poprava zastřelením podle ruských zákonů hrozí jen mužům ve věku od 18 do 65 let, a to za vraždu, pokus o vraždu státního či společenského činitele či pracovníka justičních orgánů a za genocidu.Podle dostupných údajů si v ruských věznicích odpykává doživotí 660 vězňů a dalších 697 odsouzených, jimž byl trest smrti změněn na doživotí. U dalších 211 odsouzených byl trest smrti změněn na 25 let vězení a u 51 vězňů na 15 až 20 let vězení.

Jak je to s popravami ve světě

V Evropské unii je zákaz trestu smrti jednou z podmínek pro přijetí. V Česku (neboli v tehdejším Československu) vstoupil zákaz trestu smrti v platnost už od 1. července 1990. Podle údajů organizace Amnesty International bylo v roce 2008 popraveno nejméně 2 390 lidí v celkem 25 zemích a nejméně 8 864 lidí v 52 zemích bylo k trestu smrti odsouzeno.

Veřejná poprava na stadionu v jihočínském Chengdu. Ilustrační foto.

Stejně jako v předchozích letech tvořily pětici zemí s nejvyšším počtem poprav Čína, Írán, Saúdská Arábie, Pákistán a USA. Spojené státy jsou vedle Japonska jedinou vyspělou demokratickou zemí, která stále vykonává trest smrti. Z celkem 50 amerických států jich už nicméně 15 trest smrti zrušilo.

Autoři: , ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Španělští policisté zastřelili ve městě Cambrils pětici teroristů, kteří...
Útočník z Barcelony byl mezi zabitými teroristy v Cambrils, uvedla policie

Řidič dodávky, který v Barceloně zabil třináct lidí, je mrtvý. Podle úřadů patřil k pětici lidí, které policisté zastřelili ve městě Cambrils, když se snažili...  celý článek

Test severokorejské mezikontinentální střely Hwasong-14 (4. července 2017)
Američané hádají, kolik má Kim atomovek. Prostě nevíme, přiznávají

Mezi americkými experty panuje značná nejistota ohledně rozsahu severokorejského jaderného arzenálu, upozornilo AP. Podle zpravodajských služeb má režim k...  celý článek

Finští policisté hlídkují před hlavním nádražím v Helsinkách poté, co ve městě...
Ve finském Turku pobodal muž několik lidí, dva zemřeli

Ve městě Turku na jihozápadě Finska pobodal útočník několik lidí. Dva zemřeli, osm je zraněných. Policisté podezřelého muže na místě zadrželi, podle BBC...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.