V Rusku se nepopravuje od roku 1996. Dosavadní moratorium na nejvyšší trest už podle soudu vytvořilo legitimní ústavní a právní režim, který "spustil nezvratitelný proces směřující k zrušení trestu smrti". Verdikt se má podle mluvčího soudu chápat jako zákaz poprav v mírové době.
Trestu smrti fandí Rusové víc než Putinovi
Drtivá většina Rusů, podle průzkumů až čtyři pětiny, se vyslovuje pro obnovení trestu smrti, jakkoli podle stejných průzkumů většina Rusů nevěří ani policii, ani soudům. Trest smrti je však přesto podle sociologů ještě oblíbenější než premiér Vladimir Putin, nejpopulárnější ruský politik.
Proti popravám se naopak vyslovuje vlivná pravoslavná církev, ochránci lidských práv a liberální média. Argumentují i tím, že obnovení absolutního trestu by poškodilo pověst Ruska na Západě a že trest nepůsobí nijak odstrašujícím způsobem na pachatele nejtěžších zločinů, jak svědčí statistiky z Ruska i ze světa.
V předvečer rozhodování ústavních soudců se ruská politika zdála být názorem na trest smrti rozdělena. Místopředsedkyně Státní dumy, tedy dolní komory parlamentu, Ljubov Sliská nedávno prohlásila, že popravovat by se měli pedofilové a pachatelé nejtěžších zločinů, včetně hospodářských.
Ale na úvodním pojednávání ústavního soudu v Petrohradu před deseti dny se představitelé hlavy státu, vlády a parlamentu shodně vyslovili proti nejvyššímu trestu.
Popravy hrozily, padla právně překážka v Čečensku
Moratorium na trest smrti bylo fakticky zavedeno v polovině 90. let, kdy Rusko vstoupilo do Rady Evropy a připojilo svůj podpis pod konvenci o lidských právech, čímž se ke zrušení poprav zavázalo. Příslušný protokol však ruský parlament dosud neratifikoval. Předseda dumy Boris Gryzlov dnes řekl, že brzkou ratifikaci protokolu nelze očekávat ani nyní.
Trest smrti se teoreticky měl do ruské praxe vrátit od Nového roku, odkdy mají v Čečensku jako posledním z více než osmi desítek ruských regionů začít působit porotní soudy. Pozastavení výkonu hrdelních trestů totiž ústavní soud před deseti lety odůvodnil právě tím, že bez porot nelze k trestu smrti nikoho odsoudit. O vyjasnění situace proto minulý měsíc požádal nejvyšší soud.
Poprava zastřelením podle ruských zákonů hrozí jen mužům ve věku od 18 do 65 let, a to za vraždu, pokus o vraždu státního či společenského činitele či pracovníka justičních orgánů a za genocidu.Podle dostupných údajů si v ruských věznicích odpykává doživotí 660 vězňů a dalších 697 odsouzených, jimž byl trest smrti změněn na doživotí. U dalších 211 odsouzených byl trest smrti změněn na 25 let vězení a u 51 vězňů na 15 až 20 let vězení.
Jak je to s popravami ve světě
V Evropské unii je zákaz trestu smrti jednou z podmínek pro přijetí. V Česku (neboli v tehdejším Československu) vstoupil zákaz trestu smrti v platnost už od 1. července 1990. Podle údajů organizace Amnesty International bylo v roce 2008 popraveno nejméně 2 390 lidí v celkem 25 zemích a nejméně 8 864 lidí v 52 zemích bylo k trestu smrti odsouzeno.
Stejně jako v předchozích letech tvořily pětici zemí s nejvyšším počtem poprav Čína, Írán, Saúdská Arábie, Pákistán a USA. Spojené státy jsou vedle Japonska jedinou vyspělou demokratickou zemí, která stále vykonává trest smrti. Z celkem 50 amerických států jich už nicméně 15 trest smrti zrušilo.
