Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Soud potrestal někdejšího náčelníka SNB za vyhánění sedláků před 61 lety

  6:50aktualizováno  6:50
Přerovský okresní soud potrestal 89letého Jana Jílka za to, že se před 61 lety jako okresní velitel Sboru národní bezpečnosti podílel na vyhánění sedláků v Soběchlebech na Přerovsku. Jako poslední žijící aktér kolektivizace v Soběchlebech dostal Jílek dvouletou podmínku za zneužití pravomoci.

Rozorávání mezí se v roce 1950 se v Obříství na Mělnicku agitačně slavilo. Část zemědělců dávala své pozemky JZD dobrovolně, ostatní k tomu byli donuceni. - Heslo té doby znělo: „Po rozorání mezí na polích je třeba rozorat meze v hlavách a srdcích lidí.“ | foto: Repro z knihy: Jde pevně kupředu naše zem

Odsouzený ani žalobce se neodvolali, rozsudek je tedy pravomocný, informovaly Hospodářské noviny (HN).

"Spáchal zvlášť závažný zločin, když jako úřední osoba jednal v úmyslu spáchat jinému škodu pro jeho politické přesvědčení," konstatovali soudci.

Z rozsudku však nevyplývá, že by se Jílek represí přímo účastnil. Jeho role spočívala v tom, že jakožto policejní velitel byl přítomen rozhodování "okresní komise pro úpravu poměrů rodinných příslušníků vesnických boháčů," která vysídlování organizovala. "Z titulu funkce spolurozhodl o nezákonném vysídlení soukromě hospodařících sedláků a jejich rodin," uvádí rozsudek.

Statky čtyř největších litochlebských zemědělců v roce 1952 obsadili příslušníci Sboru národní bezpečnosti (SNB) a místním rodinám poručili vystěhovat se desítky kilometrů daleko. Jeden ze statkářů vysídlení odmítl a ve stodole se oběsil.

O kauze rozhodla česká justice nebývale rychle. Policie začala Jílkovo angažmá vyšetřovat teprve letos v dubnu. Argument pro Jílkovo stíhání byl ten, že průběh kolektivizace porušoval i dobové československé zákony a ústavu.

České soudy přitom u předlistopadových zločinů postupují často odlišně. Například letos v lednu Městský soud v Praze osvobodil tři bývalé příslušníky StB, kteří v létě 1989 unesli a zmlátili disidenta Petra Placáka. Případ je podle soudců promlčen. Nejvyšší soud přitom již několikrát rozhodl, že zločiny z dob komunismu jsou nepromlčitelné.

Rozsudek přerovského soudu je historicky teprve druhý případ, kdy soudci potrestali účast na kolektivizaci. Prvním potrestaným byl někdejší funkcionář národního výboru v obci Brníčko na Olomoucku, který v roce 2011 dostal rovněž podmíněný trest, dodaly HN.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.