Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Soud potrestal někdejšího náčelníka SNB za vyhánění sedláků před 61 lety

  6:50aktualizováno  6:50
Přerovský okresní soud potrestal 89letého Jana Jílka za to, že se před 61 lety jako okresní velitel Sboru národní bezpečnosti podílel na vyhánění sedláků v Soběchlebech na Přerovsku. Jako poslední žijící aktér kolektivizace v Soběchlebech dostal Jílek dvouletou podmínku za zneužití pravomoci.

Rozorávání mezí se v roce 1950 se v Obříství na Mělnicku agitačně slavilo. Část zemědělců dávala své pozemky JZD dobrovolně, ostatní k tomu byli donuceni. - Heslo té doby znělo: „Po rozorání mezí na polích je třeba rozorat meze v hlavách a srdcích lidí.“ | foto: Repro z knihy: Jde pevně kupředu naše zem

Odsouzený ani žalobce se neodvolali, rozsudek je tedy pravomocný, informovaly Hospodářské noviny (HN).

"Spáchal zvlášť závažný zločin, když jako úřední osoba jednal v úmyslu spáchat jinému škodu pro jeho politické přesvědčení," konstatovali soudci.

Z rozsudku však nevyplývá, že by se Jílek represí přímo účastnil. Jeho role spočívala v tom, že jakožto policejní velitel byl přítomen rozhodování "okresní komise pro úpravu poměrů rodinných příslušníků vesnických boháčů," která vysídlování organizovala. "Z titulu funkce spolurozhodl o nezákonném vysídlení soukromě hospodařících sedláků a jejich rodin," uvádí rozsudek.

Statky čtyř největších litochlebských zemědělců v roce 1952 obsadili příslušníci Sboru národní bezpečnosti (SNB) a místním rodinám poručili vystěhovat se desítky kilometrů daleko. Jeden ze statkářů vysídlení odmítl a ve stodole se oběsil.

O kauze rozhodla česká justice nebývale rychle. Policie začala Jílkovo angažmá vyšetřovat teprve letos v dubnu. Argument pro Jílkovo stíhání byl ten, že průběh kolektivizace porušoval i dobové československé zákony a ústavu.

České soudy přitom u předlistopadových zločinů postupují často odlišně. Například letos v lednu Městský soud v Praze osvobodil tři bývalé příslušníky StB, kteří v létě 1989 unesli a zmlátili disidenta Petra Placáka. Případ je podle soudců promlčen. Nejvyšší soud přitom již několikrát rozhodl, že zločiny z dob komunismu jsou nepromlčitelné.

Rozsudek přerovského soudu je historicky teprve druhý případ, kdy soudci potrestali účast na kolektivizaci. Prvním potrestaným byl někdejší funkcionář národního výboru v obci Brníčko na Olomoucku, který v roce 2011 dostal rovněž podmíněný trest, dodaly HN.

Autoři: ,




 




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ministr financí Andrej Babiš a ministr zahraničí Lubomír Zaorálek na konferenci...
Zaorálek a Babiš se utkají na Nově. Odsunuli Ordinaci v růžové zahradě

Diváci televize Nova budou muset den před volbami překousnout, že seriál Ordinace v růžové zahradě ustoupí duelu dvou kandidátů na premiéra z nejsilnějších...  celý článek

Advokát Zdeněk Altner
ČSSD nabídla Altnerovým dědicům 180 milionů jako mimosoudní vyrovnání

ČSSD nabídla dědicům zesnulého právníka Zdeňka Altnera 180 milionů korun. Strana se tak chce mimosoudně vyrovnat před tím, než o pohledávce rozhodne Nejvyšší...  celý článek

Ministr životního prostředí Richard Brabec v diskusním pořadu iDNES.tv Rozstřel...
Ovlivní ekologická témata volby? Hostem Rozstřelu bude ministr Brabec

Jako ministr životního prostředí dohlíží na kotlíkové dotace či program Dešťovka. Zároveň je místopředsedou hnutí ANO a po odvolání Andreje Babiše z vlády také...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.