Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Trest pro Horákovou padl už pět dní před procesem

  1:25aktualizováno  1:25
Chybělo jen málo a Milada Horáková, zavražděná v 50. letech komunistickou justicí, mohla žít. Když pět dní před začátkem procesu psali soudci se žalobci její rozsudek, napsali psacím strojem: "Absolutní trest." To znamenalo smrt. Jenže pak kdosi vzal obyčejnou tužku a připsal "zmírnit na doživotí".

Nedávno objevený dokument o procesu s Miladou Horákovou. | foto: iDNES.cz

O tom, že Horáková nakonec přece jen skončí na popravišti, rozhodlo další slovo, které se na rozsudku objevilo. Bylo připsáno perem a znělo "výkon" (trestu smrti).
 
Ukazuje to třístránková listina, která byla přes půl století "utopená" v Národním archivu. Listina nesoucí datum 26. května 1950 svědčí o tom, že rozsudky nad lidmi souzenými v procesu byly napsané už pět dní předtím, než proces s třináctičlennou skupinou začal.

DOKUMENTY ZVĚTŠÍTE KLIKNUTÍM

Dokument k rozsudku   Spis k rozsudku   Spis k rozsudku

Za více než půl století starý zločin dnes půjde před soud nanejvýše poslední žijící účastnice – bývalá prokurátorka Ludmila Brožová-Polednová. "Podle mě je to zcela jasný důkaz její viny. Navrhl jsem státnímu zástupci, aby ji stíhal za účast na vraždě," říká vyšetřovatel Ilja Pravda.

O důležitém dokumentu přitom policie až do letošního roku nevěděla, znala ho jen hrstka historiků. Až před pár měsíci ho v Národním archivu znovu objevila archivářka Alena Šimánková. Na žádost policie totiž hledala dokumenty vztahující se k případu Horákové ve složce Karla Klose, jednoho ze strůjců politických vražd z padesátých let.

"Byla to dlouhá práce, Klosův fond je asi patnáct metrů dlouhá řada papírů," vzpomíná na objev třístránkové listiny archivářka Šimánková.

Scénář pro vražedné soudní divadlo
Dokument místy připomíná divadelní scénář. "Zkrátit proces o 1 den," stojí připsáno perem v záhlaví první stránky. "V řeči prokurátora – kolik obětí teroristické činnosti, kolik lidí nám zabili. Smrt – zájem společnosti," glosují vymyšlená obvinění autoři textu. Schůzky, na níž se rozsudek dopředu sepsal, se zúčastnili soudci (v čele se samotným předsedou státního soudu) i žalobci, patřila k nim i Brožová-Polednová.

S pořadovými čísly (Horáková má číslo 1) je tu vyjmenováno všech třináct obžalovaných. U jejich jmen je výše budoucího trestu a stručná charakteristika fiktivních zločinů, kterých se podle obžaloby dopustili.

"Hlava organisace (...) Špionáž se zprávami obsahujícími tajemství zvláště důležitá. Za okupace v koncentračním táboře, odsouzena k trestu smrti," stojí u jména Milady Horákové.

"Ten dokument je něco neuvěřitelného, jde o bezprecedentní porušení zákonů," říká vyšetřovatel Pravda. Listina je určena "výhradně k rukám" Karla Klose, nechvalně známého náměstka ministra spravedlnosti, jednoho z hlavních strůjců politických procesů. "Ten tahal za všechny nitky. V průběhu procesu se u něj v kanceláři každý večer scházeli soudci i prokurátoři a on jim dával pokyny do dalšího dne," říká Pravda.

Pero přepisovalo osudy
Původní návrhy trestů jsou psané strojopisem. Pak však někdo výši trestů upravil nejprve obyčejnou tužkou a nakonec inkoustovým perem. Byly to čáry na papíře, které doslova přepisovaly dějiny. Trest smrti měla kromě Horákové dostat i další žena ze skupiny – Antonie Kleinerová. "Zmírnit na doživotí," přepsal nakonec kdosi její osud.

S obžalovaným Bedřichem Hostičkou měli mocní zřejmě více práce: jeho trest přepsali celkem třikrát a nakonec dostal místo patnácti let vězení celých osmadvacet. Kdo byl autorem těchto dodatečných vpisků? Historici spekulují, že to byl buď sám Klos, nebo někdo z bezpečnostní komise ústředního výboru KSČ, která měla v politickém procesu rozhodující slovo.

O prokurátorce rozhodne státní zástupce
O tom, do jaké míry nově objevený dokument předznamenal pozdější rozsudky v soudní síni, svědčí jednoduchá čísla: ve třinácti rozsudcích se soudci od "návodu" odchýlili jen třikrát, z toho dvakrát byl trest mírnější.

Prokurátorka Brožová-Polednová měla kvůli vraždě Horákové stát před soudem už v minulosti. Justice však vrátila případ policii. Vyšetřovatel Pravda teď věří, že nedávno objevený dokument přinese zlom. Víc však nechce komentovat. "Záleží na rozhodnutí státního zástupce." "V současnosti studuju spis, o tom, zda podám obžalobu, rozhodnu asi do měsíce," říká pražský státní zástupce Radek Klvaňa, který má případ na starosti.

Výsledek procesu

Zinscenovaný proces se skupinou Milady Horákové probíhal u Státního soudu v Praze ve dnech 31. května až 8. června 1950. Horákovou už předtím jednou odsoudili k smrti nacisté. Nakonec se stala jedinou ženou popravenou v politických procesech v období československého komunismu.

Vynesené tresty

Milada Horáková - trest smrti
Jan Buchal - trest smrti
Oldřich Pelc - trest smrti
Záviš Kalandra - trest smrti
Josef Nestával - doživotí
Jiří Hejda - doživotí
František Přeučil - doživotí
Antonie Kleinerová - doživotí
Bedřich Hostička - 28 roků
Zdeněk Peška - 25 roků
Jiří Křížek - 22 roků
Františka Zemínová - 20 roků
Vojtěch Dundr - 15 roků
Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Dálnice D49 Fryšták - Lípa I. a II. etapa
Silničáři plánují dálnici kolem Zlína, lidé z Kostelce požadují tunel

Ačkoliv se silničářům stále nedaří spustit výstavbu dálnice D49 z Hulína do Fryštáku, plánují už také její pokračování do Lípy, při kterém má vzniknout i nový...  celý článek

(ilustrační snímek)
Povinná výbava je přežitek, míní poslanci. Ministerstvo však změny nechce

Hever, pojistky, rezervní žárovky či kolo. Na silnici jsou často k ničemu, ale když je v autě nemáte, dostanete pokutu. Česko je jednou z posledních zemí...  celý článek

Polomy na Šumavě v okolí Nové Pece. Na snímku je silnice do Jeleních Vrchů.
Zákaz vstupu do lesů na Šumavě posvětili úředníci, může jít o život

Do známých turistických lokalit v okolí Nové Pece, Stožce ale i Horní Plané je od úterý zakázáno vstupovat. Lesy jsou nebezpečné kvůli sobotní bouřce, která v...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.