Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Trenýrky, které Ztohoven vyvěsili na Hradě, mohou propadnout státu

  0:01aktualizováno  0:01
Červené trenýrky, které členové umělecké skupiny Ztohoven vyvěsili loni v září na Pražském hradě, jsou nyní součástí trestního spisu. Podle původního záměru umělců měly skončit v Národní galerii, je ale možné, že se tam nikdy nedostanou. Jako předmět doličný mohou propadnout státu.

Trenýrky o velikosti zhruba 1,5 krát 1,5 metru od jejich tvůrců zakoupil ještě před začátkem soudního procesu Patrik Šimon. Podle vyjádření právníka Ztohoven Michala Pokorného je koupil za částku jeden milion korun. Součástí kupní smlouvy je ale dohoda, že v případě, že nový vlastník trenýrky poskytne Národní galerii v Praze, získá slevu ve výši 999 993 korun.

Fotogalerie

Šimon za ně podle Pokorného prý skutečně zaplatil zálohu sedm korun, to je jednu korunu pro každého ze sedmi tvůrců. „Podmínkou této ceny je darování Národní galerii,“ uvedl mluvčí skupiny říkající si Petr Žílka. Dodal, že ředitel Národní galerie Jiří Fajt se zmínil, že by tento předmět ve sbírkách uvítal. Ředitel ale tuto informaci redakci iDNES.cz nepotvrdil. „Jiří Fajt nemá k tématu žádné informace, nikdo ho neoslovil,“ sdělila mluvčí galerie Tereza Ježková.

Oficiální nabídku galerii v tuto chvíli již nemohou předložit členové Ztohoven, ale nový vlastník Šimon. On sám ale trenýrky nemá, jsou v držení úřadů jako součást trestního spisu. Šimon sice již podal žádost o jejich vydání, musí ale ještě počkat na výsledek soudního rozhodování. „Ve chvíli, kdy mi je stát vydá, protože předpokládám, že stát nemá důvod je zadržovat, tak je daruji Národní galerii,“ řekl redakci iDNES.cz. Kdyby o trenýrky galerie zájem neměla, doplatil by prý částku zbývající do jednoho milionu korun.

Obvodní soud pro Prahu 1 sice dospěl k závěru, že se stal jen přestupek, po stížnosti státní zástupkyně Zuzany Beňové je ale možné, že nadřízený soud zhodnotí případ jinak. Trenýrky navíc mohou propadnout státu i v případě, že by o nich rozhodoval jen úřad v přestupkovém řízení. Jejich osud by potom závisel na rozhodnutí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.

„Majetek, který je ještě k něčemu využitelný, nabídneme ostatním státním institucím,“ uvedl mluvčí tohoto úřadu Radek Ležatka. Pokud by o trenky žádné instituce zájem neměly, mohly by se o ně přihlásit další zájemci. „Pokud to povaha předmětu dovoluje a žádná státní instituce se o něj nepřihlásí, nabízíme ho v aukci na našem webu,“ sdělil dále mluvčí.

Úřad by tak teoreticky mohl trenky postoupit Národní galerii. Ležatka ale řekl, že v případě trenek je to předčasné, nejsou totiž v tuto chvíli majetkem státu.

Soud za trenýrky netrestal

Červené trenýrky se objevily na stožáru na střeše Pražského hradu loni v září. Vyvěsili je tam tři členové umělecké skupiny Ztohoven, kteří se na střechu dostali v převlečení za kominíky a stavebního manažera. Ze stožáru nejprve odstranili prezidentskou standartu a poté na něj vyvěsili trenýrky. Akci doprovodili textem na svém webu. Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček označil čin za fašizaci pražské kavárny (více o rudých trenkách nad Hradem zde).

Za údajné pochybení ochranky prezidenta musel ze svého postu odejít ředitel Útvaru pro ochranu prezidenta Petr Dongres (čtěte zde). „Je velmi schopný manažersky, ale není neobvyklé, že si lidé nesednou,“ prohlásil tehdy policejní prezident Tomáš Tuhý a naznačil tím, že o Dongresův odchod stál po aféře s trenkami prezident Miloš Zeman.

Státní zástupce za to obžaloval Davida Honse, Filipa Crháka a Matěje Hájka z výtržnictví, poškození cizí věci a krádeže. Podle obžaloby způsobili škodu téměř 90 tisíc korun. Obvodní soud pro Prahu 1 je ale nepotrestal, věc vyhodnotil jako přestupek a předal k řešení na úřad příslušné městské části (čtěte zde). Soudkyně Šárka Šantorová dospěla k závěru, že potrestat umělce za vyjádření názoru by v tomto případě znamenalo nebezpečný precedens, kterým by se Česko přiblížilo praxi totalitních států (o rozhodnutí zde).

Případ se ale možná k soudu přece jen vrátí. Státní zástupkyně Zuzana Beňová totiž podala okamžitě stížnost proti rozhodnutí, a Městský soud v Praze tedy rozhodne, jestli to byl skutečně jen přestupek, nebo trestný čin.

Podívejte se, jak se členové Ztohoven dostali na střechu Hradu:

Autoři: ,


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.