Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Experiment. Města nabízí tréninkové byty. Kdo zklame, vrací se na dno

  11:12aktualizováno  11:12
Řada měst neplatiče i s jejich dětmi přesunula z bytů do azylových domů a ubytoven. Chrudim i Svitavy jim chtějí dát ještě letos šanci se vrátit se do normálního života. Je to patrně první experiment tohoto druhu v kraji.

Posunou se z ubytovny? Několik rodin v Chrudimi absolvovalo přesun z neudržovaného domu pod nádražím do ubytovny. Nyní mají šanci, že by časem mohli znovu získat do užívaní byt v klasickém domě.

Lidé, kteří neplatili ani za popelnice, zadlužili se, přišli o byt, a často ani nezvládali se starat o své děti, teď mají šanci, že budou opět bydlet jako spořádaní občané.

Svitavy letos v září otevřou šest takzvaných tréninkových bytů, kde se budou ženy z azylového domu pro matky s dětmi cvičit v disciplíně zvané normální život. Pokud uspějí, mohou se za dva roky přesunout do městského bytu. Pokud ne, budou se muset vrátit do azylového domu.

Podobný plán má i Chrudim, která naplnila neplatiči azylový dům na periferii v ulici příznačně nazvané Tovární. A teď by ráda poslala ty, kteří se chovají slušně, zpět do života.

Rodiny budou přísně vybírány

Zatímco ale Svitavy budou mít tréninkové byty na jediném místě, Chrudim je hodlá ještě v tomto roce rozptýlit po celém městě. Ale to by mohlo vyvolat odpor dosavadních nájemníků.

"Veřejnost se rozhodně nemusí obávat návratu nějakých problémových a hlučných neplatičů - tyto rodiny budou nejen přísně vybírány, i dále prověřovány a kontrolovány, a vedeny k tomu, aby bydlení v normální zástavbě zvládly," uvedl místostarosta Chrudimi Miroslav Tejkl.

Zůstat tam mají maximálně rok. "V případě neúspěchu se prostě vrátí tam, odkud přišly," uvedl.

Přesný plán včetně počtu tréninkových bytů schválí radní pravděpodobně do měsíce. Jisté už je, že starost o nové obyvatele bytů dostane najatá organizace, která se na tento druh práce specializuje.

"Budou pracovat s rodinami, které povedou k tomu, aby jejich soužití bylo standardní a bezproblémové jako u většiny obyvatel," uvedl Tejkl.

V Ostravě či v Litvínově nejde o novinku. Ti nejschopnější obyvatelé azylových domů dostávají šanci žít v tréninkových bytech, kde na ně dohlížejí a pomáhají jim sociální pracovníci. Ale jen ti, kteří zvládnou slušný život bez dluhů, získají po dvou třech letech nájemní byt. Říká se tomu propustné bydlení.

Města samozřejmě nemusejí teoreticky dělat nic a mohou se smířit s tím, že část obyvatel bude navěky žít v ghettu. Podle odborníků je to však nejhorší možné "řešení".

Je těžké odrazit se od dna

"Největší nebezpečí vidím v tom, že jejich děti vyrostou v azylových domech, nepoznají žádné zdravé prostředí, zvyknou si na takový život. Za tři generace je z těch třiceti dětí 150 lidí a to vám ve městě vytvoří takové problémy, že si s tím nikdo nebude vědět rady," uvedl koordinátor prevence kriminality ve Svitavách Erich Stündl.

"Přicházejí k nám často ženy, které se ocitají bez prostředků, byla uvalena exekuce na jejich majetek a ony musejí opustit stávající bydlení a odchází k nám. Je pro ně velice těžké se odrazit ode dna," uvedla Miloslava Burešová, ředitelka svitavského Azylového domu pro matky s dětmi.

Většina žen v takových zařízeních neumí hospodařit s penězi, zbytečně utrácí, mají potíže i s péčí o děti, nemohou a někdy ani nechtějí sehnat práci.

Svitavy tréninkové byty vytvořily v samostatném domě, kam jim budou chodit pomáhat sociální pracovníci. "Budou za nimi docházet, pomohou jim s učením dětí, poradí s financemi, mateřské centrum jim poskytne i právní poradenství," říká Erich Stündl.

Ti, kteří uspějí, se odtud budou moci přesunout do běžného nájemního bytu. To však město zatím neřeší. "Tak daleko ještě nejsme," uvedl Stündl.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.