"Přímo se to dotýká národní bezpečnosti Ruska a vyžaduje to, abychom reagovali. Naše odpovědi budou asymetrické, ale vysoce účinné," pohrozil Praze ve čtvrtek Vladimir Putin.
Záležitost s radarem a raketami se stává už i výraznou vnitropolitickou záležitostí Polska a České republiky. Že jsou proti čeští komunisté, to se dalo s přihlédnutím k historické zkušenosti s nimi celkem dobře odhadnout.
Na postoj sociálních demokratů se přece jen čekalo, protože předseda socialistů Jiří Paroubek na jednu stranu ještě nedávno naznačoval, že "pouhý" radar a nikoli základna s raketami je vlastně jakési vítězství, na druhou stranu připomínal, že nemůže hovořit za všechny sociální demokraty.
V pátek po schůzi politického grémia Paroubek řekl, že strana s největší pravděpodobností odmítne vybudování americké radarové základny v Česku. O radarové stanici by prý měl rozhodnout v referendu "český lid".
Zatímco ODS a lidovci jsou pro radar a zelení podmiňují souhlas tím, že zařízení bude součástí obrany NATO, levice se zdá být už nyní výrazně proti. Opřít se může o pocit ohrožení, který někteří občané mají.
Máme však důvod k obavám? Zdá se, že nikoli. Každý, kdo seděl ve čtvrtek na velké tiskové konferenci v Kremlu, kde Putinovy výroky zazněly, tušil, kde se nachází: na velké mutimediální show, určené především domácímu publiku.
Vzduchem kremelského tiskového sálu se nesly desítky dotazů s jediným posláním: ukázat pohotového prezidenta, schopného odpovědět na cokoliv. Pro konkrétní a jasné odpovědi na závažné mezinárodní otázky nebyl prostor, vše bylo podřízeno velké mediální hře určené ke zvedání popularity ruského prezidenta. Atmosféra v sále tomu odpovídala.
Novinářka z ruského Přímořského kraje nazvala při pokládání dotazu Vladimira Putina "nezaměnitelným". Na závěr nezapomněla dodat: "Vy všechno víte, všechno můžete..." Do ringu prezidentovy pohotové a bojovné rétoriky se dal ve čtvrtek vhodit jakýkoliv dotaz, odpověď byla stejná: Rozumím vám, vyřeším, Rusko je veliké.
Radarové základny v České republice a Polsku byly na Putinově tiskovce okrajovým tématem. Ke vzkazu, který poslal do Prahy a Varšavy, patří pár otázek. Řekl Vladimir Putin o radaru něco konkrétního? Ne, pouze zopakoval předchozí obecné výroky ruských generálů.
Co měl na mysli "vysoce účinnými" odvetnými kroky? Představte si cokoliv, ale nevynechávejte ani obyčejné rétorické sbírání domácích bodů. Myslel svoji hrozbu vážně? Není to pravděpodobné. Z podtextu všech dosavadních ruských prohlášení k americkým radarům ve střední Evropě je jasné, že i přes oficiální rozčilení věděla Moskva o jejich plánovaném rozmístění dopředu, bere to jako hotovou věc a nechce kvůli nim riskovat žádnou větší mezinárodní roztržku.
O základnách mluví hlavně ruští generálové, kteří tak využívají příležitosti připomenout vlastní důležitost. Co tedy s ruskou výhrůžkou dělat? Vzít ji na vědomí a snažit se Moskvě dál klidně zdůrazňovat, že radary nejsou namířeny proti ní. Do vnitřní české debaty o tom, zda americké radary přijmout, nebo ne, však virtuální ruské hrozby nepatří. Rétorická cvičení ruského prezidenta za to totiž nestojí.
