Ten volá kolegovi Fischerovi do Vídně, aby si mu postěžoval, jak ten "ošklivý, ale opravdu ošklivý filmeček nenapravitelně poškozuje česko-rakouské vztahy". Jsou to nářky a lamentace směšné.
Vatikán se z povinnosti pokaždé bouří, když je natočen film, v němž je Kristus za lumpa nebo se věnuje sexu nebo je vydáván za hodného sice, leč pouhého smrtelníka.
Papežové a biskupové zabědují nad zkažeností světa, západní liberální kultury a tvůrců dílka zvláště. Tím povinné rozhorlení končí. Producenti si mnou ruce nad neplacenou reklamou.
Konkurenti ve víře, bratři muslimové, jsou mnohem razantnější. Aspoň někteří z nich. Když se jim kniha nelíbí, vyhlásí nad autorem trest smrti. Když ho nemají přímo na dostřel, aspoň se chudák musí schovat do sklepa.
Když vyjdou karikatury, které některým duchovním nejdou pod nos, svolají dav, ten vypálí ambasádu státu, kde karikatury vyšly. Nebo nějakou jinou, podobnou. Můžeme do jisté míry pohoršení křesťanů a muslimů nad znesvěcením posvátného chápat. Zároveň ho ale odsuzujeme jako nepřípadné. Jako zásah do svobody vyjadřování a umění.
A hle! Stačí, když do nás někdo malounko strčí (to není žádné šlápnutí na kuří oko), a už řveme, jako by nám lámali kosti. Ba řve hlava státu.
Přitom ne že by Češi byli v rakouském filmu vykresleni jako bestie, padouši nebo vrazi. Poměrně realisticky jako ti, na jejichž území se stala těžká nehoda a oni si s ní neumějí poradit. To se přece může stát každému.
Co by měli říkat takoví Rusové. Putin by nedělal nic jiného, než že by telefonoval a telefonoval...
A nejde jen o bondovky, v nichž jeho krajané vystupují ponejvíce jako vraždící monstra bez kouska citu. Nebo jako idioti, jimž se z rukou vymkne vše, na co sáhnou. V moderní popkultuře Rusové většinou plánují zkázu světa nebo škodí jako nájemní zabijáci či mafiáni. Vybuchují jim elektrárny a ponorky, což může přivodit katastrofu.
Ještě jistěji zničí civilizaci potvory vzniklé z hokus pokusů, jež se pochybným ruským vědátorům a cynicky bezohledným vojákům vymkly z rukou.
Typizované hanobení jiných národů patří k umění stejně jako odvážné postelové scény. Proti obojímu občas zavřené hlavy horlí. Stejně zbytečně.
Není trapné, že rakouská televize natočila nějaký film, na nějž diváci za den zapomenou. Trapné je, že se proti němu někdo ozývá. Nejtrapnější, že nejvýše postavená osoba v zemi.
Ano, národní hrdost je dotčena. Své Dukovany nedáme! I ve mně hlodá červ bolesti. Bránit se ale musíme jinak, mazaněji.
Nabízím scénář filmu: česká rodinka odjíždí do Alp. Ubytovatel, na první pohled bodrý Korutaňák, ve skutečnosti sadistický zvrhlík, unáší malou Terezku a skrývá ji do sklepa, kde na ní páše zvěrstva. Zoufalí rodiče hledají v Rakousku spravedlnost, setkávají se jen s nepochopením, povýšenectvím a chladnou byrokracií. Hejtman, napovrch pravičák, ve skutečnosti dekadentní bezzásadový gay a ožrala, se jim vysmívá...
Pane prezidente, vyzývám vás tímto, abyste dal peníze na natočení tohoto filmu veřejnoprávní televizí. Ať vám tentokrát do telefonu skučí ten z Vídně...
