"Chtěla jsem se účastnit obecních voleb v mé čtvrti Setagaye, aby byl slyšet hlas lidí s GID (porucha sexuální identity). Také jsem chtěla reprezentovat jiné menšiny, které mají stejně jako já problémy s přijetím ve společnosti," vysvětlila Aya.
V dubnu byla zvolena jako jediná nezávislá kandidátka. Má na starosti oddělení pro kulturu a společnost, a to asi pro 800 tisíc lidí.
Japonský parlament poté přijal nový zákon, který dovoluje transsexuálům změnit osobní údaje podle své nové identity.
Aya se rozhodla bojovat za to, aby byl vyslyšen hlas menšin v zemi, kde (jak eufemisticky říká) "předsudky nejsou ojedinělé". Možná nejpřekvapivější je to, že se jí podařilo překonat svá vlastní očekávání.
"Tento nový zákon nezměnil můj každodenní život, ale vrátil mi naději ohledně budoucnosti," řekla Aya. "Dokonce si dokážu představit, že se vdám za svého přítele," dodala a začervenala se.
V Japonsku byla od prvního zákroku v roce 1998 odoperována dvacítka transsexuálů. Než byl ale nový zákon schválen, nemohli si změnit údaje v úředních dokumentech, které jsou nutné například při hledání práce nebo bytu. To jim bránilo vést normální život.
Nebylo vůbec jednoduché přimět japonskou společnost, aby Ayu, u níž lékaři stanovili diagnózu GID před pěti lety, přijala jako ženu. Po dobu pěti let, kdy pracovala v tiskárně, musela hrát roli perfektního japonského muže.
Trpěla samotou, nebyla schopná čelit silnému tlaku, který je vyvíjen na průměrného úředníka, a utápěla smutek v alkoholu. V roce 1995 se ocitla na konci svých sil, měla zdravotní a psychické problémy. Vzdala se své funkce a vše odhalila.
Její rodina a přátelé byli nejdříve šokovaní, když se pak ale rozhodla pro účast ve volbách, podporovali ji. Pochopili, že "sama nejlépe ví, co je pro ni dobré".
Potom následovalo fyzické utrpení, hormonální léčba a první chirurgické zákroky, operace hlasivek a depilace laserem.
I přes předběžný souhlas lékařů čeká Aya už čtyři roky na povolení od nemocničního výboru v Saitamě na severu Tokia. Pak bude moci podstoupit poslední zákrok, aby se stala "fyzicky ženou".
"Chci, abych si mohla dát sprchu a jít na záchod, aniž bych trpěla při pohledu na vlastní tělo. Sním o normálním životě," vysvětluje.
Své matce, která má z takové operace strach, říká: "Představ si, že by ses zítra probudila s penisem v kalhotkách."
Aya není ojedinělý případ. Odhaduje se, že v Japonsku má problémy se sexuální identitou sedm tisíc lidí. "Já si ale myslím, že je jich desetkrát víc," dodává Aya. "Přestože je zde pro transsexuály nový zákon, je třeba pokračovat v boji za pochopení u veřejnosti," podotýká.
