V pětisetstránkové zprávě se o Česku a Slovensku píše také v připomínce praktik tunelování či korupce provázející údajně dodávky stíhaček Jas-39 Gripen do České republiky a JAR.
Každoročně vydávaný sborník Transparency International (TI) nazvaný Zpráva o korupci (Global Corruption Report) se letos zaměřil na korupci v soukromém sektoru. Sborník popisuje řadu příkladů, kdy manažeři nebo majoritní akcionáři uvnitř podniků zneužívají svěřených pravomocí k osobnímu prospěchu, na úkor vlastníků, investorů, zaměstnanců a společnosti jako celku.
Jen během posledních dvou let musely podle zprávy podniky zaplatit miliardové pokuty za korupční jednání, k tomu se přidává také snížení zaměstnanecké morálky a ztráta důvěryhodnosti v očích spotřebitelů i potenciálních obchodních partnerů. "Vedoucí pracovníci se mohou například oportunisticky soustředit na zajištění štědrých výplat pro sebe samotné místo na dlouhodobou ziskovost a udržitelnost podniku - což je fenomén, který byl označen za významný faktor nynější finanční krize," uvádí zpráva.
Odborníci se shodují, že v nejméně rozvinutých zemích vydávají podniky zapojené do korupčních vazeb s politiky a státními úředníky na úplatky až 40 miliard dolarů ročně, informoval David Ondráčka z české pobočky TI.
Polovina dotázaných vedoucích pracovníků nadnárodních společností je přesvědčena, že korupce zvyšuje náklady projektů nejméně o 10 procent. Tyto náklady hradí občané, jako daňoví poplatníci nebo jako spotřebitelé, vyplývá z průzkumů publikovaných ve sborníku.
O korupci během privatizace se spíš mlčí
Sborník se věnuje také propojení mezi privatizací a korupcí. Toto spojení se podle sborníku všeobecně předpokládá, ale jen se málo analyzuje. "Kolem privatizace a toho, jak živí korupci, existuje spousta kouře, ale zjistit, zda je pod ním také oheň, odkud vzešel a jak ho zvládnout - to je komplikovanější záležitost," konstatuje zpráva.
Celosvětově bylo od roku 1980 privatizováno více než 100 tisíc velkých podniků a firem a zhruba stejný počet menších podniků, uvádí zpráva. Zisky z jejich prodeje dosáhly zhruba 700 miliard dolarů, ale celková hodnota zprivatizovaného majetku byla ve skutečnosti mnohem vyšší, protože mnohé firmy byly doslova rozdány, především v bývalých komunistických státech.
Privatizace zvýšila nerovnost, přinejmenším v krátkodobém měřítku a především v bývalých komunistických státech. Nejlepším příkladem je Rusko.
Navzdory rozdílení podílů v privatizovaných firmách veřejnosti skončilo až 90 procent nejlukrativnějších položek v rukou malé skupiny podnikatelů.
Jiné země, které použily takzvaný systém kupónové privatizace - například Česká republika, Rumunsko či Ukrajina - došly k obdobným, byť ne tak dramatickým výsledkům. V České republice manažeři investičních fondů nahromadili kupóny a pak "vytunelovali" zdroje převodem podílů na pobočky, které sami vlastnili nebo kontrolovali. V rukou občanů tak nechali jen pasiva prázdných skořápek firem, připomíná zpráva.
