Město při zdražování jízdného argumentuje skutečností, že cena jízdenky je až na pátém místě ve výzkumech, proč lidé více nejezdí metrem a tramvajemi - mnohem větší důraz lidé prý kladou na kulturu cestování, krátké intervaly hromadné dopravy a podobné ukazatele.
To však v žádném případě neznamená, že je možné - bez následků na dění v Praze - jen tak brutálně zdražit jízdné. Vedle všech ostatních jmenovaných parametrů dopravy, které by mělo město hlídat a zlepšovat, by také mělo dbát o co nejnižší ceny jízdného.
Moderní velkoměsto je prostor, do kterého automobil patří jen okrajově. Místa má ve městě být dost pro automobily taxislužby a pro náklaďáky, které zajišťují zásobování. Jinak je osobní automobil ve městě úplný nesmysl.
Ze samé podstaty hustoty osídlení v centrech evropských velkoměst je prostě očividné, že když přijedou všichni autem, tak se ta auta do města prostě nevejdou. Nebude kde je zaparkovat.
Tohle všechno musí pražský magistrát vědět, přesto sahá ke zdražení jízdného. Roční kupon má stát skoro pět tisíc, jedna přestupní jízdenka šestadvacet. Tyhle ceny představují argumenty, které zaručeně naženou pár tisícovek lidí z tramvají do jejich osobních aut, protože když už je hromadná doprava přecpaná a nepohodlná, bude jen málokdo akceptovat, že je ještě navíc také drahá.
Praha by měla postupovat přesně opačně, než právě činí - měla by zpoplatnit do centra vjíždějící automobily a ze získaného mýtného dotovat hromadnou dopravu. Kroky radnice však směřují přesně opačným směrem a posílí neprůjezdnost města.
