"Krátké přestávky máme po každé jízdě, většinou trvají tak deset až patnáct minut," prozrazuje Petr Tuhý, který tramvaj v Praze řídí tři roky. Často jezdí na lince 22, na které se ve středu stala tragická nehoda. Zadní část vykolejené soupravy vjela do lidí na refýži a dva z nich zabila. - více zde
Když řidič cestou nabere zpoždění, jeho přestávka na smyčce se zkrátí nebo ji nemá vůbec. "Musíme zpoždění dohnat a držet se jízdního řádu," vysvětluje Tuhý.
Jinak řidičům hrozí sankce. Tuhý musel například kvůli středeční nehodě dohánět dvacet minut.
"Naše pravidla vyplývají z platné legislativy. Proto nedokážu posoudit, jestli je popojetí s tramvají na smyčce už porušením odpočinku," hájí se technický ředitel Dopravního podniku Tomáš Jílek.
Při nedodržování jízdního řádu mají však řidiči i konflikty s cestujícími. "Lidé mají pocit, že jejich tramvaj je na ulici sama a může jet, jak rychle chtějí. Když je Praha ucpaná a oni něco nestíhají, nadávají řidičům," tvrdí Tuhý.
Se svým kolegou Vlastimilem Rajlem se shodují, že každý řidič má často blízko k nehodě.
"Chodci se bojí aut, ale před tramvaj klidně vlezou. A přitom je těžké mnohatunovou tramvaj zastavit," dodává Rajl. Podle něj je to nejčastější příčina havárií.
V Praze je několik krizových míst
Ke krizovým místům, kde musí řidič tramvaje dávat velký pozor a soustředit se na cestu, patří například Karlovo náměstí, I. P. Pavlova, Národní třída či Malostranská.
Obecně se dá říci, že nejnáročnější jsou místa, kde je velký provoz a kde se vyskytuje velké množství lidí. Řidiči si také stěžují na technický stav tratí a některých tramvají. "Jezdit po Praze je jako jezdit po tankodromu," tvrdí Tomáš Stříbrný z vozovny Žižkov.
Tomáš Jílek však namítá, že městský dopravce tratě průběžně kontroluje, aby splňovaly pravidla. Podle něho hraje při opravách velkou roli nedostatek financí a nemožnost oprav na více místech najednou.
Příčina může být i nezjistitelná
Po středeční tragédii na Karlově náměstí se počet letošních obětí vinou střetu s tramvají vyšplhal na pět. Všechny nehody se přitom odehrály v Praze. Navíc během prvních dvou měsíců roku 2005 vykolejilo v celé republice 15 tramvají. Třináct z nich v hlavním městě.
Ani loňské statistiky na tom nejsou o nic lépe. Z celkových 83 nehod v celé republice, kdy vykolejila tramvaj, se v metropoli odehrála téměř polovina, tedy 38 nehod. Přitom délka tratí v Praze nedosahuje ani zdaleka poloviny celkové délky tramvajových tratí v celé republice.
Tento zarážející nárůst nehod však Dopravní podnik zatím nechává v klidu, i když se v závěrech z šetření nehod objevují stále stejné příčiny. Závada na výhybce, závada na kolejovém svršku. Nechybí však ani důvody jako špatné navařování kolejnic či lidské pochybení.
Tramvajáci si stěžují na stav tratí
Na stav tratí si řidiči stále dokola stěžují. Dočasný šéf Dopravního podniku Tomáš Jílek dodává, že stav tramvajové trati je stále mnohem lepší než stav vozovek v hlavním městě. Její opravy komplikuje prý nejen otázka peněz, ale i možnost údržby za provozu. Vše je tedy v pořádku?
Právě technický stav výhybek je v Praze častou příčinou nehod. A to i vyšetřovatelé nehod ve svých závěrech přiznávají. Podle dopravce se s tím nedá nic dělat. Ve zprávách se však objevují i takové perly, jako že příčina nehody je nezjistitelná. To je uvedeno například u nehody z loňského srpna, kdy na rohu ulic Lazarské a Spálené do sebe nabouraly tramvaje číslo 3 a 24.
Na otázku, jak je možné, že se Dopravní podnik spokojí s takto "vyřešenou" nehodou, uvedl Tomáš Jílek originální příklad: "Cosi je v koleji a tramvaj ten předmět, třeba šroub, odhodí. Pak ho odnese dál třeba projíždějící auto a my ho nenajdeme. Když bychom řekli v tomto případě, že příčinou byla to a to, tak si přece vymýšlíme."
